Souboj termínů: D0 versus Karpaty
Slovensko pokračuje ve snaze dokončit severní část obchvatu Bratislavy, která má odklonit výraznou část tranzitní i osobní dopravy mimo město. Klíčovou součástí tohoto projektu je plánovaný tunel Karpaty o délce téměř 12 kilometrů, na nějž slovenské ministerstvo dopravy právě vypisuje výběrové řízení na projektovou dokumentaci.
Na druhé straně se v české metropoli připravují práce na severní části Pražského okruhu (D0). Podle současných harmonogramů Ředitelství silnic a dálnic by mohlo dojít k dokončení úseku včetně navržených tunelů v oblasti Suchdola a nového mostu přes Vltavu do roku 2032. Pokud se tyto plány potvrdí, Praha by mohla Bratislavu v závodě o rychlejší obchvat předstihnout.
Co už je hotové a co se chystá
Slovenská část již dosáhla několika milníků: v roce 2021 byla dokončena jižní část dálnice D4, která slouží jako obchvat Bratislavy, a až v červnu letošního roku došlo k plnohodnotnému propojení s dálnicí D1 po dokončení nájezdů a sjezdů. Přesto slovenský okruh zatím není kompletní a plánovaný severní úsek má propojit D2 od Brna s D1 směrem na Trnavu a Banskou Bystricu.
Slovenské ministerstvo dopravy zdůraznilo význam projektové dokumentace:
„Je to obrovský posun v přípravě, protože bez projektu se stavět prostě nedá,“uvedl slovenský ministr dopravy Jozef Ráž.
Dopady na dopravu a obce
Dokončení severních úseků obou okruhů by mělo přinést zásadní změny v uspořádání tranzitní dopravy. Slovenské dokumenty uvádějí, že severní část obchvatu Bratislavy by mohla z města odklonit až 40 procent kamionové dopravy a část dopravy osobní. V praxi to znamená odlehčení městské sítě a potenciální snížení zátěže na komunikacích pro obyvatele Bratislavy i přilehlých obcí.
- Pro cestující z Česka: severní úsek u Bratislavy zkrátí trasu směrem na Trnavu a Banskou Bystricu a umožní objet centrum města.
- Pro obyvatele Prahy: dokončení D0 znamená snížení tranzitní dopravy v severních částech metropole a možnosti lepšího propojení městských částí.
- Pro projektanty a stavebnictví: vypsání dokumentace na tunel Karpaty je prvním administrativním krokem k začátku stavby, pokračování závisí na dalším financování a případných komplikacích při výstavbě.
Historické zkušenosti a rizika
Slovenští plánovači čelí reálným rizikům. Příkladem jsou komplikace při stavbě tunelu Višňové u Žiliny, který se začal budovat koncem 90. let a do provozu byl uveden až v prosinci loňského roku. Takové zpoždění připomíná, že harmonogramy mohou být ovlivněny protesty obyvatel, technickými či finančními problémy.
| Projekt | Očekávaný start stavby | Plánované zprovoznění |
|---|---|---|
| Tunel Karpaty (Slovensko) | — | — (plán: zahájení stavby okolo 2029, zprovoznění 2035) |
| Severní část Pražského okruhu (D0, Česko) | — | 2032 (současné plány ŘSD) |
U tunelu Karpaty slovenské plány zatím hovoří o možném zahájení výstavby v roce 2029 a uvedení do provozu v roce 2035. Tyto termíny se však rodily ve stínu dřívějších změn plánů, kdy se ještě v předchozí dekádě očekávalo dokončení tunelu do roku 2022, ale kvůli protestům obyvatel se harmonogram výrazně posunul.
Pro Prahu má soutěž o časový harmonogram konkrétní důsledky: pokud budou české plány naplněny, část tranzitní dopravy se přesune na dokončený D0, což může změnit dopravní toky i v regionech přilehlých k hlavnímu městu. Opatření k minimalizaci dopadů staveb a řízení dopravy budou muset řešit jak městské úřady, tak silniční správce.
Situaci bude ovlivňovat tempo přípravy dokumentace, získávání financí a případné právní či ekologické překážky. Oba projekty – pražský i slovenský – tak představují dlouhodobé investice do dopravní infrastruktury s významnými lokálními i přeshraničními efekty.
