Magistrát: přebytky pro investice, kritika: nevyužitý potenciál
Hlavní město Praha vykázalo v posledních letech výrazné rozpočtové přebytky. Z oficiálních výsledků hospodaření vyplývá, že meziročně se jedná o sumy pohybující se v řádu desítek miliard korun. Město přebytky zapojuje do následujících rozpočtů, rozděluje je mezi městské části na investice a zároveň si část prostředků ponechává pro plánované velké projekty.
Konkrétně podle zveřejněných údajů činil přebytek hlavního města 29,27 miliardy korun v roce 2023, 22,96 miliardy o rok později a v posledním sledovaném roce 24,17 miliardy korun. Takto vysoké přebytky vyvolaly odbornou i politickou diskusi o tom, zda město plně využívá svůj investiční potenciál.
Rezervy versus tlak ministerstva: návrh zákonné změny
Ministerstvo financí na jaře po zveřejnění hospodaření obcí upozornilo, že vysoké přebytky Prahy naznačují, že město nevyužívá dostatečně své možnosti investovat. Resort vyzval ke změně pravidel rozdělení daní mezi státem a kraji, aby se podle něj tento trend zastavil.
„Je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil.“
Radní pro finance z pražského vedení, Zdeněk Kovářík (ODS), argumentuje opačně: město prý již má připravené nebo rozpracované projekty v hodnotě zhruba půl bilionu korun, kam patří i stavba metra D nebo dokončení vnitřního okruhu. Podle něj stát metropoli na tyto velké investice zatím téměř nepřispívá a případné snížení prostředků by vyžadovalo kompenzace ze strany státu, vzhledem k celostátnímu významu Prahy.
Co do výsledků vstoupilo zpoždění projektů a splátky úvěrů
Do hospodaření se podle města promítlo mimo jiné neplánované zdržení výstavby metra D kvůli řízením u antimonopolního úřadu. Současně Praha postupně splácí úvěry vůči Evropské investiční bance (EIB). Nejvyšší zadluženost vůči EIB město hlásilo v roce 2013, kdy dluh dosáhl 33,4 miliardy korun. Ke konci posledního roku pak zůstatek u EIB činil přibližně 4,75 miliardy korun.
- Praha ukládá přebytky do rozpočtů následujících let a finančních rezerv pro plánované projekty.
- Ministerstvo financí považuje vysoké přebytky za důkaz nevyužitého investičního potenciálu.
- Opoziční ANO kritizuje město za hromadění hotovosti místo vyššího čerpání do investic a služeb.
Dopady na městské části a veřejné služby
Magistrát část přebytků přerozděluje mezi městské části, které je mohou využít na lokální investice. Zároveň ale radnice ponechává prostředky pro vlastní velké projekty, což podle vedení zabezpečuje přípravu a financování staveb s delším časovým horizontem.
Debata o efektivitě využití přebytků je pro obyvatele Prahy důležitá. Na straně jedné stojí argument o potřebě kapitálových rezerv pro rozsáhlé dopravní a infrastrukturní projekty, na straně druhé volání po rychlejším čerpání peněz do rozvojových a sociálních investic v jednotlivých částech města. Jaký dopad bude mít spor o změnu zákona o rozpočtovém určení daní, ukáže až politické rozhodování na státní úrovni.
| Rok | Přebytek (mld. Kč) |
|---|---|
| 2023 | 29,27 |
| 2024 | 22,96 |
| poslední rok | 24,17 |
Veřejná diskuse o tom, zda má Praha více utrácet nebo šetřit, bude pravděpodobně pokračovat při sestavování rozpočtu na další roky. Zásadními body zůstávají financování metra D, dokončení vnitřního okruhu a dohoda s centrální vládou o pravidlech sdílení daní, které by změnily tok finančních prostředků mezi státem a regiony.
