Poslanecká sněmovna v noci po dlouhém jednání postoupila do prvního čtení návrh, který by zrušil televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky a přenesl financování České televize a Českého rozhlasu přímo na státní rozpočet. Mediální odbornice Marína Urbániková ostře kritizuje tempo projednávání a varuje před důsledky pro politickou nezávislost veřejnoprávních médií.
Kritika rychlosti a nedostatečného odůvodnění
Urbániková, která působí na Masarykově univerzitě a Univerzitě Karlově, označila postup vlády za „krajně neobvyklý“ a upozornila, že změna takového rozsahu se obvykle neschvaluje narychlo. Podle ní vláda opatření dostatečně věcně neodůvodnila a použitý legislativní postup působí spíše jako politický krok než promyšlená reforma financování veřejnoprávních médií.
„Tak závažná změna, jakou je zrušení poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet, se neschvaluje narychlo, navíc v noci z pátku na sobotu,“
Urbániková rovněž upozornila na praktickou stránku věci: kvůli legislativním lhůtám nelze podle ní stihnout přijetí zákona tak, aby platil od začátku příštího roku. Dodala, že potřebné prostředky nejsou zatím zahrnuty v připravovaném státním rozpočtu.
Riziko politického tlaku a snížení financí
Expertka poukázala na to, že přesun financování pod státní rozpočet zvyšuje nástroje, jimiž mohou politici ovlivňovat veřejnoprávní média. Jako hlavní rizika uvedla:
- zvýšení politického tlaku přes rozpočtové kapacity,
- možné snížení prostředků pro média,
- oslabení garancí nezávislosti redakcí a obsahu.
Podle Urbánikové zahraniční zkušenosti ukazují, že přechod na financování z rozpočtu může přinést snížení rozpočtu veřejnoprávních médií o 10 až 15 procent, což by podle ní mělo zásadní dopad na provoz a obsahovou kvalitu obou institucí.
Politický kontext a průběh hlasování
Návrh iniciovala vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a klubu Motoristé. Po téměř dvacetihodinovém jednání sněmovna v prvním čtení návrh přijala; koalice odmítla snahy opozice návrh zamítnout nebo vrátit k přepracování. V důsledku přijatého návrhu by veřejnoprávní média dostávala prostředky přímo ze státního rozpočtu, přičemž návrh podle dostupných informací počítá s méně prostředky, než mají instituce letos k dispozici.
Urbániková v diskusi rovněž konstatovala, že postup koalice působí jako snaha překrýt politické neúspěchy ve volbách do obecních a senátních orgánů. Takový kontext podle ní zvyšuje riziko, že změna financování bude sloužit politickým, nikoli odborným cílům.
Důsledky pro veřejnost a další kroky
Podle odbornice změna zasáhne nejen instituce, ale i veřejnost, která spoléhá na nezávislé zpravodajství a kulturní pořady. Proces bude pokračovat v dalších čteních sněmovny; Urbániková vyzvala k věcnému odůvodnění, transparentnímu plánování financí a k zajištění mechanismů, které ochrání redakční autonomii.
| Ukazatel | Uvedená hodnota |
|---|---|
| Možné snížení rozpočtu | 10–15 % |
| Délka jednání sněmovny | téměř 20 hodin |
Rozhodnutí sněmovny otevírá debatu o roli státu ve financování médií a o tom, jaké záruky zachovají nezávislost veřejnoprávních institucí v budoucnosti. Další kroky legislativního procesu budou klíčové pro finální podobu změn a jejich dopad na tradiční mediální struktury v zemi.
