Ministerstvo financí se bude v nadcházejícím soudním sporu bránit proti žalobám čerpacích stanic na opatření, která na jaře omezila maloobchodní ceny nafty a snížila spotřební daň. Vládní kroky byly odůvodněny snahou tlumit dopady prudkého nárůstu cen pohonných hmot na domácnosti a firmy; kritici ale upozorňují, že regulace zasáhla především menší nezávislé prodejce paliv.
Vládní důvody i náklady
Resort financí argumentuje, že opatření bylo reakcí na mimořádnou tržní situaci vzniklou v důsledku mezinárodního geopolitického vývoje, který vedl k výraznému zdražení ropy. Ministerstvo uvádí, že zásahy pomohly zmírnit inflační tlaky a přinesly úsporu spotřebitelům. Podle ministryně financí Aleny Schillerové motoristé „ušetřili v dubnu až 400 korun na každém natankování plné nádrže“.
„Motoristé díky vládním zásahům ušetřili v dubnu až 400 korun na každém natankování plné nádrže.“
Zároveň přiznává, že snížení spotřební daně z nafty mělo dopad na veřejné finance: podle ministerstva rozpočtu stála tato úleva zhruba 3,5 miliardy korun. Tato částka představuje přímé snížení daňových příjmů v době, kdy vláda argumentovala nutností omezit prudké zdražování paliv.
Dopady na čerpací stanice
Kritici opatření, zejména menší nezávislé čerpací stanice, tvrdí, že cenové stropy a metodika výpočtu maximálních maloobchodních cen jim způsobily ztráty. Regulace podle žalujících provozovatelů nestihla reflektovat rychlé denní výkyvy velkoobchodních a burzovních cen. V praxi se tak mohlo stát, že stanice prodávala naftu dráž, než za kolik ji předchozí dny nakoupila.
Jako příklad uvádí žaloba čerpací stanice z Kamenice nad Lipou, která vyčíslila škodu na přibližně 80 tisíc korun. Unie nezávislých petrolejářů rovněž upozornila, že dopady byly u menších hráčů výraznější, protože nemají vlastní velkoobchodní sítě, jež by jim umožnily flexibilněji reagovat na prudké změny velkoobchodních cen.
- Úleva pro spotřebitele: až 400 Kč na plnou nádrž (uvádí ministerstvo)
- Náklad pro státní rozpočet: cca 3,5 mld. Kč (údaj ministerstva financí)
- Uvedená škoda jedné čerpací stanice: přibližně 80 tis. Kč (žaloba)
Co bude soud posuzovat
Soudní řízení se bude soustředit na zákonnost a přiměřenost vládního zásahu: zda šlo o opodstatněné a proporcionální opatření v mimořádné situaci, nebo zda znamenalo nepřiměřenou zásah do podnikání nezávislých čerpacích stanic. Tři stanice vedou své spory proti ministerstvu, protože podle nich regulace nebyla nutná a poškození nebylo kompenzováno.
Rozhodnutí soudu bude mít důsledky nejen pro samotné žalující provozovatele, ale i pro budoucí podobu vládních zásahů do cenotvorby v obdobných krizových situacích. Může také ovlivnit politickou debatu o tom, kdy a jak zasahovat do trhu, aby byly chráněny zájmy spotřebitelů, aniž by se neúměrně poškodily malé firmy.
Věk a rozsah žalob zároveň ukazují, že i relativně krátkodobá opatření mohou vést k dlouhodobým právním následkům a finančním dopadům pro rozpočet i podnikatelské subjekty. Soudní přezkum tedy bude testem rovnováhy mezi okamžitou ekonomickou úlevou pro domácnosti a ochranou práv drobných podnikatelů v turbulentních cenových situacích.
