Prezident republiky vetoval na konci července zákony, které mění metodiku sestavování státního rozpočtu, a na krok následně reagovalo dvacet předních ekonomů, kteří vyzvali poslance, aby posoudili věcnou podstatu výhrad bez ohledu na politické preference. Návrhy ministerstva financí podle kritiků otevírají cestu k výraznému navýšení státního dluhu a oslabují parlamentní kontrolu nad veřejnými financemi.
Hlavní body sporu
Ekonomové vyzdvihují tři klíčové změny, které považují za problematické:
- únikové doložky – ministerstvo financí zavádí mechanismy, podle nichž se řada infrastrukturních investic nebude započítávat do deficitu státního rozpočtu;
- prodloužení výjimky pro obranné výdaje – vláda navrhuje prodloužit do roku 2036 pravidlo, že se výdaje nad 2 % HDP nezapočítávají do státního dluhu;
- možnost navýšení deficitu bez odsouhlasení sněmovny – nejspornější je ustanovení, které by umožnilo zvýšit deficit až o 240 miliard korun v případě zhoršené bezpečnostní situace bez nutnosti vyjádření Poslanecké sněmovny.
Kritici varují, že kombinace těchto opatření by mohla znamenat zásadní zlom v polistopadové rozpočtové politice směrem k výraznému zadlužení státu. Argument vlády zní ideologicky tak, že zvýšené investice mají stimulovat růst ekonomiky natolik, aby byly budoucí dluhy „splaceny“ z vyšších výnosů. Tento závěr však podle dostupných prognóz nepodporuje empirické odhady.
Co říkají prognózy
Podle odborníků z České národní banky i Národní rozpočtové rady neexistuje odhad, který by předpovídal, že by česká ekonomika trvale rostla tempem přesahujícím 3 % HDP ročně. To znamená, že věhnutí nadměrných prostředků do investic s očekáváním, že z nich plynoucí vyšší růst pokryje nově vzniklý dluh, je podle kritiků nepravděpodobné.
| Navrhované opatření | Možný dopad |
|---|---|
| Únikové doložky pro investice | Snížení průhlednosti deficitního zatížení, vyšší strukturální dluh |
| Prodloužení výjimky pro obranu do 2036 | Neschválené navýšení zadlužení spojeného s obrannými výdaji nad 2 % HDP |
| Navýšení deficitu až o 240 mld. Kč bez SN | Možnost významného zadlužení bez běžné legislativní kontroly |
Vedle ekonomických argumentů upozorňují kritici i na legislativní a institucionální rizika. Proces přijímání zákonů podle nich častěji obchází standardní parlamentní procedury a snižuje tak možnost veřejné kontroly kvality zákonů.
Jako příklad obcházení procedur komentátoři uvádějí úterní incident, kdy poslanec a bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček na zasedání senátního výboru odmítl uvést, kdo je autorem zákona o státních zaměstnancích, který měl v Senátu obhajovat. Na dotaz o autorství odpověděl, že jméno nesmí prozradit, protože autorovi tak slíbil. Z diskuse pak zazněla i nadsázka:
„a autor je kdo? Někdo z mafie nebo spřízněný lobbista?“
Důsledky pro rozpočet a politiku
Pokud by většina parlamentu návrhy prosadila v původní podobě, lze očekávat několik konkrétních dopadů:
- úhrnný veřejný dluh by se mohl zvyšovat rychleji, než je aktuálně vykazováno, protože část závazků by nebyla započítávána do deficitních ukazatelů;
- fiskální prostor pro budoucí kabinet by se zúžil v případě, že by se očekávání z růstu ukázala mylná;
- oslabení parlamentní kontroly by mohlo vést k větší roli exekutivy a technicky definovaných výjimek v rozhodování o veřejných financích.
Reakce dvaceti ekonomů a prezidentské veto znamenají, že debata o těchto změnách bude pokračovat i v nadcházejících týdnech. Diskuse se soustředí nejen na makroekonomické dopady, ale i na to, zda navržené mechanismy odpovídají principům transparentnosti a dělby moci v parlamentní demokracii.
