Ministerstvo financí pracuje na variantách zvýšení pravidelného zdanění nemovitostí, především s ohledem na majitele investičních bytů. Návrh má přinést nové příjmy do státního rozpočtu, konkrétní podoba opatření ale dosud není známá. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že cílem je zásah spíše do velkých vlastníků než do lidí, kteří si spořili na vlastní bydlení.
Proč stát zvažuje změnu
V mezinárodním porovnání patří pravidelné zdanění nemovitostí v Česku mezi nejnižší v rozvinutých zemích. Zvýšení daní doporučují i mezinárodní instituce, například OECD, MMF a Evropská komise, které kritizují nerovnováhu mezi zatížením práce a majetku. Ministerstvo proto zkoumá různé možnosti, jak zvýšit daňové výnosy z nemovitostí, aniž by tím neúměrně zasáhlo široké domácnosti.
Nejasné parametry návrhu
Úřad zatím nespecifikoval klíčové parametry: není jasné, od jakého počtu nemovitostí by měla vyšší sazba platit, zda bude rozhodující počet vlastněných jednotek, jejich tržní hodnota nebo způsob využití (pronájem vs. vlastní užívání). Ministerstvo zatím neoznámilo ani konkrétní sazby nebo propočet dopadů na rozpočet.
„Proč by měli lidé, kteří celý život šetřili na domeček nebo na byt, za to opět platit?“
Tímto výrokem ministryně Schillerová zároveň zdůraznila záměr rozlišit mezi drobnými střadateli a většími vlastníky. Uvedla, že cílit chce především na majitele většího počtu bytů.
Data o vlastnictví nemovitostí
Reálný obraz vlastnické struktury zůstává důležitý pro posouzení, komu by vyšší daň skutečně přitížila. Podle analýzy společnosti Dataligence, založené na údajích z katastru nemovitostí, platí následující rozdělení:
- přes 10 bytů vlastní zhruba 1 200 fyzických osob (společně asi 21 000 jednotek);
- alespoň 3 byty má přibližně 34 500 lidí (což představuje přibližně 150 000 jednotek);
- Dataligence odhaduje celkový počet investičních bytů na zhruba 223 000 jednotek.
| Počet bytů na vlastníka | Počet vlastníků (přibližně) | Počet jednotek (přibližně) |
|---|---|---|
| 10 a více | 1 200 | 21 000 |
| 3 a více | 34 500 | 150 000 |
| celkem (odhadem) | – | 223 000 |
Tato data naznačují, že velcí vlastníci s „třemi stovkami bytů“, jak zaznělo v některých politických výrocích, představují spíše výjimku než běžný stav. Přesné dopady navrhovaných změn závisí na zvoleném prahu a metodice výpočtu daně.
Možné konstrukce zdanění
Mezinárodní doporučení směřují nejen k vyšší sazbě, ale často také k jinému modelu výpočtu daně. Namísto současného systému založeného převážně na výměře by se podle OECD a MMF mělo přejít na pravidelně aktualizovanou tržní hodnotu nemovitosti. Takový přístup by lépe odrážel rozdíly mezi byty ve vysoce ceněných lokalitách a těmi v méně vytížených oblastech.
Ministerstvo zatím neoznámilo, zda bude preferovat cílenou přirážku pro vlastníky většího počtu jednotek, plošné zvýšení daňového základu založené na tržní hodnotě, nebo kombinaci obou přístupů. Klíčové bude také vyčíslení očekávaných výnosů pro státní rozpočet a analýza dopadů na dostupnost nájemního bydlení a na chování investorů.
Do finální podoby návrhu budou pravděpodobně vstupovat připomínky odborné veřejnosti i dalších rezortů. Změna pravidel zdanění nemovitostí by mohla mít široké dopady na trh s byty, stav veřejných financí i chování investorů v následujících letech.
