Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,5 %, což znamená zrychlení oproti 4,3 % v předchozím kvartálu a lepší výsledek, než očekávali někteří analytici. Data zveřejnil Čínský národní statistický úřad.
Export jako hlavní motor růstu
K růstu výrazně přispěl zahraniční obchod. Podle dostupných údajů vývoz v září meziročně vzrostl zhruba o 36 procentních bodů. Dodávky do Evropy se zvýšily přibližně o 25 procentních bodů a do Spojených států až o 40 procentních bodů.
„Exportní sektor je světlým bodem čínské ekonomiky. Země výrazně těží z celosvětových investic do infrastruktury pro umělou inteligenci,“ uvedl Jeremy Zook z Fitch Ratings.
Rychlý nárůst vývozu odráží silnou poptávku po polovodičích, serverech, čipech a dalších technologiích, které jsou nezbytné pro rozvoj umělé inteligence a budování datových center. Tyto oblasti tak představují současné komparativní výhody Číny na globálním trhu.
Obchodní bilance a riziko závislosti na exportu
Obchodní přebytek Číny za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl přibližně 938 miliard dolarů (zhruba 20,3 bilionu korun). To směřuje k překonání loňského rekordu, kdy přebytek přesáhl 1,2 bilionu dolarů (asi 25,94 bilionu korun).
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Růst HDP (Q3 meziročně) | 4,5 % |
| Meziroční nárůst vývozu (září) | ~36 pp |
| Obchodní přebytek (prvních 9 měsíců) | 938 mld. USD (~20,3 bil. Kč) |
| Loňský přebytek | >1,2 bln. USD (~25,94 bil. Kč) |
Ekonomové varují před rostoucí nerovnováhou mezi silným exportně orientovaným průmyslem a slabou domácí poptávkou. Zatímco vyspělé technologické podniky těží z globálního boomu v oblasti AI, spotřeba domácností a trh s nemovitostmi pokračují ve stagnaci.
Domácí slabiny: spotřeba a realitní sektor
Navzdory příznivým výsledkům zahraničního obchodu zůstává vnitřní ekonomika křehká. Spotřebitelé podle dat dál šetří a investice do nemovitostí se za prvních devět měsíců propadly o více než 20 procentních bodů. Celková investiční aktivita tak zůstává utlumená, což brzdí širší oživení ekonomiky.
- Silný exportní výkon vedle technologických investic zvyšuje krátkodobý hospodářský růst.
- Pokračující útlum ve stavebnictví a realitách snižuje dopad na zaměstnanost a spotřebu.
- Nerovnováha mezi externí poptávkou a domácími výdaji může zvýšit zranitelnost vůči externím šokům.
Mezinárodní měnový fond mezitím upravil svůj výhled – letošní prognózu pro Čínu snížil z 4,6 % na 4,5 % a pro rok 2027 z 4,1 % na 4,0 %. To ukazuje, že i přes silný export zůstávají dlouhodobé vyhlídky předmětem diskuse.
Důsledky pro svět a Česko
Pro globální ekonomiku znamená čínské oživení především pokračující tlak na dodavatelské řetězce v technologickém sektoru a potenciál pro levnější technologické komponenty. Pro české firmy orientované na export a průmyslové dodavatele může přetrvávající poptávka po technologických součástech vytvořit obchodní příležitosti. Na druhé straně závislost růstu Číny na exportu do značné míry determinuje citlivost na geopolitické a celosvětové poptávkové výkyvy.
Zatímco aktuální čísla zvyšují pravděpodobnost, že Čína splní svůj oficiální cíl růstu pro letošek v intervalu 4,5–5 %, domácí strukturální problémy ukazují na nutnost politik zaměřených na obnovu domácí poptávky, stabilizaci realitního trhu a podporu investic mimo exportní odvětví.
