Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí roku mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 procenta, uvedl v úterý Spolkový statistický úřad v konečné revizi. Meziroční tempo se podle upravených dat zvýšilo na 1,0 procenta z dříve uváděných 0,8 procenta za první čtvrtletí.
Dynamiku táhly především vývozy
Statistický úřad zdůraznil, že nárůst hospodářské aktivity byl opět převážně výsledkem příznivého vývoje zahraniční poptávky. Podle úřadu firmy v Německu mezičtvrtletně vyvezly o 2 procenta více zboží a služeb než v předcházejícím období.
„Stejně jako v prvním čtvrtletí byl tento nárůst způsoben hlavně příznivým vývojem exportu,“
uvedla předsedkyně německého statistického úřadu Ruth Brandová.
Revidovaná data a širší kontext
Statistický úřad zároveň zpřesnil údaje za první čtvrtletí: HDP za leden až březen revidoval na 0,4 % mezičtvrtletně místo původně uváděných 0,3 %. Německé hospodářství tak vykázalo růst i v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy se HDP zvýšil o 0,3 %.
Analytici jsou k výhledu opatrní. Hlavní problémy, které německou ekonomiku dlouhodobě tíží, zahrnují nedostatek kvalifikovaných pracovníků, dopady amerických cel a rostoucí konkurenci z Číny. Nově se k rizikům přidaly i tlak na ceny energií po konfliktu na Blízkém východě.
Dopady pro českou ekonomiku
Pro Česko mají údaje o německém HDP bezprostřední význam. Německo je největším obchodním partnerem České republiky; mnoho českých podniků je přímo závislých na německé poptávce. Slabší nebo pomalejší růst u souseda se proto obvykle projeví nižšími zakázkami, snížením produkce či odkladem investic v českém průmyslu.
- Vývozní firmy: menší poptávka z Německa může snížit objednávky a ovlivnit tržby.
- Automobilový sektor: silné provázání dodavatelských řetězců znamená riziko přenosu výkyvů.
- Investice: vyšší nejistota často vede k odkladu kapitálových výdajů.
Prognózy a očekávání
Přední německé hospodářské instituce na začátku dubna snížily odhad růstu pro letošní rok na 0,6 %. Vláda kancléře Friedricha Merze počítá s růstem 0,5 %. To je výrazně méně než loňský odhad 1,3 %, který na podzim uváděly odborné instituce a vláda.
Pro české tvůrce hospodářské politiky a firmy to znamená, že by měli zohlednit scénáře pomalejšího růstu hlavního obchodního partnera při sestavování rozpočtů a plánů výroby. Pokud by exportní dynamika do budoucna ochabovala, mohlo by to vyvíjet tlak na zaměstnanost v exportně orientovaných odvětvích a ovlivnit i veřejné příjmy přes nižší korporátní daně a odvod čtvrtletních záloh.
Celkově druhé čtvrtletí ukazuje, že německá ekonomika sice vykázala mírný růst, ale jeho struktura (závislost na exportech) a revidovaná data potvrzují zranitelnost vůči vnějším šokům. Pro české podniky jde o signál přehodnotit rizika a flexibilně reagovat na možné výkyvy v německé poptávce.
