Regulace cen pohonných hmot, kterou stát zavedl v dubnu, měla podle zdrojového materiálu dvě oddělené složky: snížení spotřební daně a maloobchodní cenový strop. Po ukončení této intervence před dvěma týdny začaly ceny na čerpacích stanicích opět růst, což přivedlo k diskuzi o tom, zda by obnovení regulace situaci vyřešilo.
Jak regulace fungovala
Regulace skládala z těchto prvků:
- Snížení spotřební daně na naftu přibližně o 2 Kč za litr, které mělo přímo snížit maloobchodní ceny.
- Pohyblivý cenový strop, jehož výše se každý den určovala podle velkoobchodních cen benzinu a nafty.
Tato kombinace však podle komentáře nefunguje jako „automatická pojistka“ proti růstu cen: strop nebyl fixní částkou, která by garantovala, že cena neklesne pod určitou úroveň, nýbrž se denně přizpůsoboval vývoji velkoobchodních cen, které jsou úzce svázány s cenou ropy na světovém trhu.
„Když se řekne cenový strop, někdo by si mohl myslet, že je to automatická pojistka proti zdražování. A že by teď měl stát ten strop obnovit, aby nás ochránil proti dnešnímu zdražování benzinu a nafty.“
Proč strop neudrží ceny
Argumentace vychází z jednoduché mechaniky: velkoobchodní cena pohonných hmot se odvíjí od ceny ropy. Pokud cena ropy roste, rostou i velkoobchodní ceny a následně i výpočet pohyblivého stropu. I při obnovení pohyblivého stropu by se tedy podle komentáře ceny na pumpách zvyšovaly, protože strop se nahoru přizpůsobí spolu s velkoobchodními cenami.
Příklad z textu ilustruje možné mylné představy: kdyby stát stanovil pevný strop například 40 Kč za litr, technicky by to sice omezilo cenu na totemech. Ale reálný problém by byl v dostupnosti paliva — dodavatelé by při takové ceně nemuseli být ochotni palivo prodávat, pokud by jim cena nepokrývala náklady.
Jediná rychlá možnost: daně
Autor komentáře konstatuje, že nejefektivnějším krátkodobým nástrojem, který skutečně sníží cenu benzinu a nafty na pumpách, je snížení daní. Právě snížení spotřební daně o zhruba 2 Kč/litr bylo součástí předchozí intervence a přímo ovlivnilo maloobchodní ceny.
Obnovení takového daňového snížení má však svoji cenu pro státní rozpočet: méně vybraných daní znamená nižší příjmy, což může zhoršit fiskální pozici nebo vést k potřebě kompenzujících úspor či přesunů v rozpočtu.
| Opatření | Mechanismus | Efekt |
|---|---|---|
| Snížení spotřební daně | Přímo snižuje maloobchodní cenu na litr | Okamžitý a přímočarý dopad na cenu |
| Pohyblivý cenový strop | Strop se odvíjí od velkoobchodních cen | Nezajišťuje dlouhodobé zlevnění při růstu cen ropy |
Důsledky pro ekonomiku
Ceny pohonných hmot ovlivňují konkurenceschopnost zejména nákladní dopravy a mají nepřímý dopad na inflaci. Autor připomíná, že i když v některých okamžicích cena ropy klesla (v textu je uvedena přibližná hranice kolem 70 dolarů za barel), vazba mezi globální cenou ropy a českými pumpami je silná. To znamená, že bez fiskálně nákladného zásahu v podobě trvalého snížení daní nebo jiného cíleného opatření budou ceny na domácím trhu sledovat světový vývoj.
Obnovení regulace proto není jednoduchá volba: opatření, která krátkodobě zlevnila pohonné hmoty, zároveň snižují státní příjmy. Rozhodnutí o dalším postupu bude vyžadovat zvážení vlivu na veřejné finance i na ekonomické subjekty, které na cenách paliv přímo závisí.
Pro běžného motoristu to znamená, že očekávání trvalého levného benzinu nebo nafty bez dopadu na státní rozpočet jsou nerealistická. Pokud stát bude chtít ceny trvale stlačit, bude to stát buď peníze v rozpočtu, nebo vyžadovat jiná kompenzační opatření.
