Státní rozpočet na příští rok by mohl skončit schodkem v rozmezí 370 až 380 miliard korun, uvedl ekonom Michal Skořepa z Výboru pro rozpočtové prognózy. Na ministerstvu financí pokračují jednání o podobě rozpočtu, při nichž vyplynuly požadavky na více peněz pro vybrané resorty a závazky státní podpory některých položek.
Hlavní příjemci navýšení výdajů
Mezi resorty, které by měly podle dosavadních jednání dostat více peněz než letos, patří ministerstvo zemědělství. Ministerstvo obrany zároveň slibuje růst platů u bezpečnostních složek. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) prohlásil, že plánované navýšení platů ve veřejné sféře bude „nejvyšší za poslední léta“.
„Nemluví se o takzvané spotřebě kapitálu. Užíváme si a přesouváme to na bedra dalších generací,“
tímto výrokem upozornil na rizika navyšování výdajů ekonom Michal Skořepa.
Podpora investic a OZE, tlak na rozpočet
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil, že stát bude i příští rok hradit domácnostem a firmám poplatky spojené s obnovitelnými zdroji energie (OZE). Podle ministrů má rozpočet obsahovat i výraznější podporu investic. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mluvila o „rekordních investicích“ v příspěvcích po posledních jednáních.
Tyto programy však zvyšují tlak na celkový objem výdajů. Zdaleka nejde jen o jednorázové položky: závazky k dlouhodobým platbám za OZE a trvalé navyšování mezd ve veřejné sféře mohou nadále zvyšovat strukturální deficit.
Makroekonomické limity a role ČNB
Skořepa upozornil, že pokud by vláda pokračovala v agresivnějším podpůrném fiskálním kurzu, mohla by se střetnout s postojem České národní banky. Podle něj je česká ekonomika „zhruba v rovnováze, možná maličko nad rovnováhou“, což znamená, že další silné poptávkové impulzy by zvyšovaly inflaci.
V takovém případě by centrální banka pravděpodobně reagovala utažením měnové politiky a vyššími úrokovými sazbami, aby utlumila přehřívání poptávky. Vyšší sazby by zvýšily náklady půjček pro domácnosti i firmy a omezily některé investice, čímž by oslabily předpokládaný růstový efekt veřejných investic.
Důsledky pro veřejné finance a veřejnost
Odhadovaný schodek ve stovkách miliard korun znamená pokračování výrazného rozpočtového schodku, který bude muset stát pokrýt buď zvýšením zadlužení, nebo vhodným přerozdělením výdajů. Mezi konkrétní důsledky patří:
- růst zadlužení státu a vyšší náklady na obsluhu dluhu v budoucnu,
- riziko přitvrzení měnové politiky ze strany ČNB a následný růst úroků pro dlužníky,
- tlak na rozpočtovou udržitelnost, pokud se jedná o trvalé závazky (platy, platby za OZE),
- možné přesměrování budoucích investic směrem k obsluze dluhu místo investic do služeb či infrastruktury.
| Položka | Smysl / efekt |
|---|---|
| Schodek | 370–380 mld. Kč (odhadem) |
| Zemědělství | Navýšení výdajů plánováno |
| Obrana | Růst platů u bezpečnostních složek |
| OZE | Stát bude hradit poplatky firmám a domácnostem |
Výsledek jednání na ministerstvu financí a konečná podoba rozpočtu budou klíčové pro makroekonomický vývoj příštího roku. Jestli vláda zvolí silnější fiskální stimulaci, mohou být krátkodobé benefity ve formě vyšších veřejných výdajů vyváženy vyššími úrokovými náklady a tlakem na inflaci. Naopak výrazné škrcení by mohlo snížit schodek, ale i omezit plánované investice a další sociální či mzdové závazky.
Ministerstvo financí a vláda budou v příštích týden pokračovat v jednáních, která rozhodnou o konkrétních číslech a prioritách rozpočtu na příští rok.
