Meziroční míra inflace v Česku v červenci dosáhla 1,7 procenta, zatímco v červnu byla na úrovni 1,5 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 procenta.
Hlavní faktory zvýšení cen
Na růstu inflace se výrazně podílela cena pohonných hmot. Po dvouměsíčním poklesu se jejich ceny vrátily k růstu, vůči červnu byly vyšší o 3,5 % a ve srovnání s loňským červencem jsou dražší téměř o 17 %, uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Vladimír Cába.
„Ceny pohonných hmot se po dvouměsíčním poklesu vrátily k růstu a oproti minulému měsíci byly vyšší o 3,5 procenta. V porovnání s loňským červencem vzrostly o necelých 17 procent,“
K mezi měsíčnímu růstu přispěl také oddíl rekreace, sport a kultura, kde sezónní nabídky organizovaných dovolených a zájezdů zdražily přibližně o 23 procent. Vyšší byly rovněž ceny nájemného (+ 0,8 % meziměsíčně).
Potraviny a energie: směrem dolů i nahoru
Protiobrázek k dražším pohonným hmotám představovaly potraviny a nealkoholické nápoje, které celkově zlevnily. Mezi položkami s poklesem byly zejména ovoce, vepřové maso, brambory, vejce, máslo a trvanlivé polotučné mléko. Statistiky ukázaly, že průměrná cena másla 117,54 Kč/kg byla nejnižší od června 2010 a cena trvanlivého polotučného mléka 10,39 Kč za litr dosáhla historického minima v rámci sledování položky.
V segmentu bydlení se meziročně zvyšovaly náklady na nájemné (+ 6,1 %), vodné (+ 3,9 %) a stočné (+ 3,8 %). Naopak u některých komodit došlo k výraznému poklesu: elektřina zlevnila o 11,4 % a zemní plyn o 5 %.
Důsledky pro inflaci a budoucí vývoj
Celkově byly ceny služeb meziročně vyšší o 4,7 %, zatímco ceny zboží klesly o 0,2 %. Podle analýzy bankovního ekonoma Petra Dufka (Creditas) má na letošní inflaci zásadní vliv především přesun poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE), který dosud snižuje inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu. Tento efekt se však s koncem roku vyčerpá a může se proměnit v proinflační faktor, kdy nové ceníky elektřiny a plynu zvýší míru růstu cen.
Dufek dále upozornil, že významnou složkou současné inflace je tzv. tržní a imputované nájemné (ocenění bytů na realitním trhu a náklady na údržbu). Tyto dvě položky podle něj přispívají samy o sobě téměř jedním procentním bodem, tedy více než polovinou aktuálního inflančního výsledku.
- Krátkodobý výhled: inflace se bude v následujících měsících postupně přibližovat ke 2 %.
- Riziko na konci roku: s vyprcháním protiinflačního efektu OZE a s nástupem nových cen energií může inflace na přelomu roku vstoupit do pásma kolem 3 %.
- Co centrální banka sleduje: především dynamiku cen služeb a vývoj nájemného, které jsou pro měnovou politiku problematičtější než dočasné pohyby cen potravin či energií.
| Položka | Meziročně | Meziměsíčně |
|---|---|---|
| Inflace (CPI) | +1,7 % | +0,6 % |
| Pohonné hmoty | +~17 % | +3,5 % |
| Nájemné | +6,1 % | +0,8 % |
| Elektřina | -11,4 % | — |
| Zemní plyn | -5,0 % | — |
Pro domácnosti znamená současný mix vývoje cen kombinaci příznivého poklesu některých potravin a dražších položek spojených s bydlením a pohonnými hmotami. Vyšší náklady na dopravu se mohou promítnout do cen služeb a některých spotřebních položek, zatímco pokračující levnější elektřina a plyn částečně zmírňují tlak na rozpočty.
Pro Českou národní banku (ČNB) budou klíčové ukazatele dalšího vývoje: zda zlevňování potravin přejde opět v růst, jak rychle se projeví nové ceny energií, a do jaké míry bude pokračovat růst nájemného. Tyto faktory rozhodnou o tom, zda se inflace udrží pod cílovou úrovní, nebo zda se ve druhé polovině roku posune výrazně výše.
