Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do rozpětí 3,75–4,00 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné, pro hlasovalo všech 12 členů výboru.
Fed zdůraznil snahu potlačit inflaci
Centrální bankéři uvedli, že krok směřuje k rychlejšímu návratu inflace k cíli. Inflace se podle výboru kvůli vývoji na energetických trzích, který ovlivnil ceny po válce na Blízkém východě, drží vysoko nad 3 %, zatímco cílem Fedu je 2% inflace. Zvýšení sazeb má podle banky přispět k dosažení cenové stability.
„Hospodářská aktivita roste solidním tempem. Ačkoli nejistota zůstává zvýšená, mimo jiné v důsledku geopolitického vývoje, výdaje domácností vykazují odolnost,“
Výbor dále zmiňuje, že produktivita roste a kapitálové investice zůstávají silné. Na trhu práce přírůstek pracovních míst drží krok s nabídkou pracovní síly a míra nezaměstnanosti se podle Fedu výrazně nezměnila.
Ekonomické dopady a argumentace rozhodnutí
Hlavní ekonom společnosti Portu, Jan Berka, k rozhodnutí poznamenal, že trh zvýšení očekával. Jako odůvodnění uvádí nejen současné překročení inflačního cíle, ale také kumulaci proinflačních rizik v letošním roce, mezi něž patří i geopolitické otřesy ovlivňující ceny energií.
- Rozsah zvýšení: +0,25 p. b.
- Nové sazební pásmo: 3,75–4,00 %
- Požadovaný cíl inflace: 2 %
- Současná inflace: nad 3 % (v důsledku vyšších cen energií)
Pro domácnosti a firmy znamená zvyšování sazeb zdražení úvěrů. To se promítá do růstu splátek hypoték, firemních půjček a dalších úvěrových produktů, což postupně tlumí poptávku a tlak na růst cen. Fed tímto nástrojem usiluje o snížení inflačních očekávání, která by jinak mohla samostatně podporovat další nárůst cen.
| Parametr | Před zvýšením | Po zvýšení |
|---|---|---|
| Základní sazba (pásmo) | 3,50–3,75 % | 3,75–4,00 % |
| Cílová inflace | 2 % | |
Růst sazeb je reakcí i na obavy, že dodatečné šoky v nabídce — například skokové zvýšení cen energií — mohou posílit inflační očekávání domácností a firem. Pokud se očekávání inflačních tlaků ukotví vysoko, ztíží to centrální bance dosažení dvouprocentního cíle bez delšího období bolestivějšího zpomalování ekonomiky.
Podle Fedu však současná data vykazují určitou odolnost: spotřeba domácností pokračuje, produktivita roste a kapitálové investice zůstávají na silné úrovni. To komplikuje rozhodování o dalším zpřísňování měnové politiky, protože příliš rychlé a hluboké zvedání sazeb by mohlo způsobit prudké zpomalení ekonomické aktivity.
Rozhodnutí Fedu bude sledováno i evropskými a českými trhy. Vyšší americké sazby mohou podpořit dolar a zvýšit náklady na financování v globálním měřítku, což se ve finále může promítnout i do cen energií a obchodních podmínek v tuzemsku.
