Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW), varoval před rizikem, že částka 700 miliard eur určená na modernizaci německé armády skončí bez výrazného posílení bojeschopnosti Bundeswehru. Podle něj hrozí, že velké prostředky budou investovány do tradičních a často složitě vyráběných platforem, aniž by se zvýšila schopnost rychle a hromadně reagovat v krizích.
Výhrady k dosavadnímu přístupu
Schularick kritizuje současné plánování ministerstva obrany a jmenovitě také jeho vedení. Podle něj se pokračuje „jako obvykle“, jen s mnohem většími objemy peněz, což podle ekonoma nezaručí požadovaný efekt. Velká část prostředků má podle něj směřovat do tanků, fregat a dalších klasických zbraňových systémů, které jsou nákladné na kus a těžko škálovatelné v krizovém režimu.
„Máme hodně kapitálu, spoustu průmyslových znalostí a v některých oblastech stále špičkové technologie. Co nemáme, jsou stovky tisíc lidí, kteří by chtěli nastoupit do tanků a jít na frontu,“
Schularick zdůraznil, že místo navyšování počtu vojáků je třeba investovat do pilotovaných vozidel a tam, kde to jde, do umělé inteligence, robotiky, dronů a satelitních technologií. Hlavní výzvou podle něj není pouze utratit velké sumy, ale zajistit, aby se v případě potřeby mohly masově vyrobit potřebné zbraňové systémy.
Navrhovaná změna strategie: továrny místo kusových objednávek
Jedním z konkrétních návrhů Schularicka je přesun od objednávek jednotlivých, vysoce složitých kusů k budování výrobních kapacit, tedy „objednávání celé továrny“, která v krizové situaci dokáže rychle vyprodukovat tisíce jednotek místo stovek.
- Zaměření na výrobní kapacity místo kusových, na míru vyráběných systémů.
- Podpora technologií, které umožňují škálovatelnost: AI, robotika, drony, satelity.
- Administrativní a politické spojení průmyslu, start-upů a resortů pro odstranění třenic v nákupech.
Schularick připomíná, že udržení výrobní kapacity v čase míru je pro soukromé firmy ekonomicky nevýhodné, a proto stát musí počítat s platbou prémie za tuto připravenost. Jako paralelu uvádí schopnosti evropských farmaceutických firem po pandemii vyrábět vakcíny rychle ve velkém množství, pokud je k tomu zajištěna infrastrukturní a finanční podpora.
| Problém | Současný přístup | Schularickův návrh |
|---|---|---|
| Škálovatelnost výroby | Objednávky kusových, složitých platforem | Budování výrobních linek/tovaren schopných rychlé produkce |
| Technologická orientace | Tradiční systémy (tank, fregaty) | AI, robotika, drony, satelity |
| Řízení nákupů | Standardní ministerské procesy | Jednotné vedení spojující stát, průmysl a start-upy |
Podle Schularicka může být program financovaný převážně úvěry pro ekonomiku přínosem, pokud se peníze použijí strategicky. Jinak ale hrozí, že investice „v podstatě vyhasnou“ bez trvalého efektu na obranné schopnosti a průmyslovou kapacitu.
Důsledky pro evropskou a českou ekonomiku
Diskuse, kterou Schularick otevřel, má širší dopady: jde nejen o německý obranný průmysl, ale i o směřování veřejných výdajů v Evropě a o to, jak stát podpoří technologickou a výrobní suverenitu. Pro Českou republiku, jejíž průmysl a dodavatelé se podílejí na evropských řetězcích, znamená změna modelu objednávek příležitost i výzvu — příležitost pro zapojení do škálovatelných výrobních sítí, výzvu v podobě nutnosti přizpůsobit kapacity a investice do nových technologií.
Schularick vyzývá k radikální restrukturalizaci nákupu zbraní a k politickému vedení, které dokáže spojit záměry vlády, průmyslu a technologických firem tak, aby velké finanční injekce přinesly měřitelný efekt v bezpečnostní i ekonomické oblasti.
