České mzdy jsou podle ekonoma Michala Skořepy stále na nízké úrovni a existuje prostor pro jejich rychlejší růst, i pokud by tempo překonávalo zvyšování produktivity. Skořepa to řekl v pořadu Řeč peněz a upozornil na historické i institucionální faktory, které ovlivňují rozdělení výnosů ekonomiky mezi zaměstnance a vlastníky firem.
Historické nerovnosti a měnící se role mezd
Skořepa připomněl, že v 90. letech dostávali vlastníci podniků větší podíl z „koláče“ než v západní Evropě. Tento poměr se podle něj postupně srovnává, přesto ale mzdy v Česku zůstávají nízké. Zároveň se mění postoj části populace k významu výšky platu při výběru zaměstnání, zejména u mladších generací, které upřednostňují i jiné benefity než pouze vyšší mzdu.
„Role příjmů v čase trošku klesá. Je to dáno tím, že bohatneme, a čím je společnost bohatší, tím začíná ‚mít roupy‘, začíná se rozhlížet kolem a zjišťuje, že jsou taky jiné hezké věci, než jenom vydělávat,“
Skořepa zároveň varoval, že Češi si často nevědí o vyšší plat říct, což zpomaluje narovnávání reálných mezd. Jako klíčový indikátor kondice trhu práce označil míru nezaměstnanosti: podle jeho slov je český trh práce „už dobrých deset let prakticky nejvíc napjatý v Evropě“. V takovém prostředí považuje za přirozené, aby mzdy rostly rychleji než produktivita.
Asymetrické odvody a nárůst OSVČ
Skořepa upozornil na rostoucí počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a na to, že deformuje trh práce. Důvodem je podle něj nesymetrické nastavení odvodů mezi zaměstnaneckými poměry a podnikáním, které motivuje lidi k práci na živnostenský list. To podle něj vede k tomu, že značná část práce se věnuje administrativě nebo daňovému poradenství, které by bez této motivace nebyly potřeba.
Podle Skořepy je často mylně chápáno, že zaměstnavatel platí odvody „ ze svého“; ve skutečnosti jsou odvody hrazeny z toho, co si zaměstnanec vydělá. To má důsledky i pro transparentnost mzdových nákladů a rozhodování firem.
Důsledky a možná opatření
Výroky ekonoma otevírají několik konkrétních implikací pro hospodářskou a sociální politiku:
- Podpora růstu mezd: pokud je trh práce dlouhodobě napjatý, může být celkem přirozené cílit na rychlejší nárůst mezd, i když to dočasně překoná růst produktivity;
- Reforma odvodů: vyrovnání podmínek mezi zaměstnanci a OSVČ by snížilo pobídky k obcházení zaměstnaneckého poměru a tím i neefektivní náklady na daňové poradenství;
- Zaměření na kvalitu pracovních míst: proto, že část pracovní síly hledá v zaměstnání i jiné hodnoty než plat, mohou firemní benefity a pracovní podmínky hrát rostoucí roli při získávání talentů.
Následující tabulka shrnuje hlavní nálezy a jejich potenciální dopady:
| Výrok/pozorování | Potenciální dopad |
|---|---|
| České mzdy jsou nízké | Nutnost rychlejšího růstu mezd, tlak na vyjednávání |
| Trh práce napjatý již deset let | Růst mezd může předběhnout produktivitu |
| Asymetrické odvody vedou k nárůstu OSVČ | Deformace trhu práce, zvýšené administrativní náklady |
Debata, kterou Skořepa nastolil, směřuje k otázce, jak vyvážit potřebu zvyšování mezd s udržením konkurenceschopnosti firem a stabilitou veřejných financí. Změny v daňovém a odvodovém systému by mohly zmírnit motivaci k „přechodu“ na živnostenský list, zároveň ale vyžadují citlivé kroky, aby nenarušily podnikatelské prostředí.
Výrok, že prostor pro rychlejší růst mezd existuje, je pro tvůrce hospodářské politiky signálem k úvahám o reformách, které zohlední současnou strukturální situaci trhu práce i měnící se preference pracovníků.
