České chmelařství čeká letos podle odhadů výrobní výsledek pod dlouhodobým průměrem a pokles kvality suroviny používané v pivu. Pěstitelé předpokládají sklizeň kolem 5 000 až 5 200 tun, což je až o 20 procent méně než dlouhodobý průměr 6 000 tun.
Sucho a horko snížily výnosy i kvalitu
Vegetaci poškodil nedostatek srážek již v zimních měsících a extrémní vlny horka koncem června, kdy teploty překročily 40 °C, způsobily nevratné poškození vršků u některých odrůd. Na rostlinách je patrné vysychání a zpomalené dozrávání, což vedlo k nižšímu obsahu alfa hořkých kyselin, klíčového ukazatele kvality chmele pro hořkost piva.
„Pivovary mají zásoby, lze předpokládat, že přežijí do další sklizně. Budeme je žádat, aby pochopily situaci, pokud někdo nebude moci dostát svým závazkům,“
uvedl M. Smetana (zdroj: Chmelařství), poukazující na existenci zásob u odběratelů a na možné jednání s pivovary.
Údaje o pěstování a kvalitě
Chmel se pěstuje v hlavních oblastech Žatecké, Úštěcké a Tršické na 4 784 hektarech, což je o 62 hektarů méně než před rokem. Nejrozšířenější odrůda, Žatecký poloraný červeňák, má dlouhodobě průměrný obsah alfa kyselin kolem 3,3 %. První rozbory letošní sklizně ukázaly u této odrůdy hodnotu těsně pod 2 %, tedy výrazný pokles kvality.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Orná plocha chmele | 4 784 ha |
| Dlouhodobý průměr sklizně | 6 000 tun |
| Odhad letošní sklizně | 5 000–5 200 tun |
| Alfa hořké kyseliny (Žatecký poloraný červeňák) | dlouhodobě 3,3 %; nyní ~2 % |
Dopady na pivovary, trh a pracovní sílu
Nižší úroda a snížený obsah hořkých kyselin neznamenají okamžitý nedostatek piva na pultech. Chmelařské svazy i zástupci sdružení výrobních družstev upozorňují, že pivovary drží zásoby, které by měly pokrýt poptávku až do příští sklizně. Současně však bude potřeba použít větší množství chmele, aby sládci dosáhli standardní hořkosti ležáků.
Pro pěstitelé je důležitá i logistika sklizně: sklizeň chmele je plánována mezi 22. a 24. srpnem, mechanizace a sklady jsou připraveny. Do sezónní práce opakovaně přijíždějí brigádníci z Bulharska, Rumunska a Maďarska; na chmelnicích pracují rovněž Slováci, Češi a Ukrajinci.
Export a pozice na světovém trhu
Až 80 procent české produkce chmele míří na vývoz. Největším odběratelem je s velkým náskokem Čína, následují Japonsko a domácí trh, kam končí přibližně pětina produkce. Zástupci chmelařů upozorňují, že Žatecký poloraný červeňák má výhodu, protože se používá v prémiových ležácích, které si drží přízeň části konzumentů i přes celosvětový pokles spotřeby piva.
Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, uvedl, že pěstitelé v posledních letech investují do moderní mechanizace, která snižuje závislost na lidské síle při sklizni. To podle něj pomáhá zvládat náročné sezonní práce i při omezené dostupnosti brigádníků.
- Krátkodobě: zásoby pivovarů by měly pokrýt poptávku; pivovary možná použijí více chmele k dosažení standardní hořkosti.
- Střednědobě: snížená produkce a kvalita mohou zvýšit tlak na ceny suroviny a na obchodní podmínky mezi pěstiteli a pivovary.
- Dlouhodobě: častější extrémní počasí by mohlo znamenat nutnost další investic do odolnějších odrůd a technologie zpracování.
Situaci budou dál sledovat chmelařská sdružení, rozbory vzorků a vývoj počasí v následujících týdnech — zejména očekávané srážky, které mohou ovlivnit konečný obsah hořkých kyselin a tím i kvalitu letošní sklizně.
