Podpora čtyřdenního pracovního týdne mezi zaměstnanci je podle průzkumu personální agentury Předvýběr.cz výrazná: téměř 85 % respondentů by bylo šťastnějších, kdyby jejich firma zavedla čtyřdenní týden při zachování plné mzdy. Současně se ale názory liší, jak se projeví širší zavedení umělé inteligence (AI) ve firmách: téměř polovina zaměstnanců očekává, že vyšší efektivita díky AI jim přinese delší víkendy, zatímco zhruba 40 % předpokládá, že firmy využijí výkon k navýšení objemu práce nebo k ponechání hodnoty ve formě vyšších zisků.
Vnímání AI mezi zaměstnanci a realita ve firmách
Průzkum dále naznačuje, že většina lidí AI nevnímá jako nástroj, který by je automaticky zbavil rutinních úkolů. Pouze každý desátý respondent uvedl, že mu AI dává více času na zajímavější práci, přibližně třetina pak připouští, že AI občas pomůže, ale bez zásadního dopadu. Data tak ukazují rozpor mezi přáním kratšího pracovního týdne a očekáváním reálného využití technologií ve prospěch zaměstnanců.
Firmy: efektivita versus tlak na výkon
Šéf personální agentury Předvýběr.cz upozorňuje na historickou zkušenost s technologickými změnami. Podle něj nástup informačních technologií nezřídka vedl k tomu, že místo zkrácení pracovní doby se zvýšil objem zpracovávaných dat a zrychlilo pracovní tempo. „Lidé díky ní zvládnou za osm hodin udělat to, co dříve trvalo dva dny. A to často vede k tomu, že od zaměstnavatele dostanou více úkolů,“ řekl zástupce agentury.
„Lidé díky ní zvládnou za osm hodin udělat to, co dříve trvalo dva dny. A to často vede k tomu, že od zaměstnavatele dostanou více úkolů.“
Představitel české banky, Pavel Vaněček z České spořitelny, doplňuje, že samo nasazení AI automaticky nezvýší spokojenost zaměstnanců. Z firemních dat podle něj vyplývá, že lidé vnímají přínos AI pro produktivitu, ale současně jsou citlivější na způsob její implementace a komunikaci se zaměstnanci. Chaotické zavádění může podle něj spíše snižovat důvěru než zvyšovat benefity pro pracovníky.
Dynamika na trhu práce a šance pro kratší týden
Podle personalistů není čtyřdenní pracovní týden nereálný, jeho širší přijetí však může podle nich přijít až s dalším stupněm konkurenčního tlaku na trhu práce. Když se AI stane standardem a primární konkurenční souboj firem přejde z efektivity na boj o talenty, firmy prý budou více motivovány nabízet flexibilnější formy práce jako způsob přilákání a udržení pracovníků.
- 85 % respondentů by chtělo čtyřdenní týden při plné mzdě.
- Skoro 50 % čeká, že AI přinese delší víkendy.
- Okolo 40 % předpokládá, že firmy využijí efektivitu pro vyšší objem práce nebo zisky.
- Pouze 10 % říká, že AI jim dává více času na zajímavější práci.
- Zhruba 33 % pociťuje AI jako občasnou pomoc bez zásadního vlivu.
| Ukazatel | Podíl respondentů |
|---|---|
| Podpora 4denního týdne | 85 % |
| Očekávání delších víkendů díky AI | ~50 % |
| Obava z většího objemu práce / více zisku | ~40 % |
Konkrétní dopad AI na pracovní dobu v českých firmách tak zůstává nejistý a bude záviset na kombinaci faktorů: rozsahu technologií, jejich zavedení, konkurenční situaci na trhu práce a na firemní kultuře řízení výkonu. Pro zaměstnance je klíčové, jak budou zaměstnavatelé komunikovat změny a zda s nimi budou umět vyjednat nové formy práce, které by časovou úlevu skutečně přetavily ve volno místo intenzivnějšího pracovního tempa.
Ekonomika proto bude pozorně sledovat, které sektory začnou AI využívat k přerozdělení práce či zkrácení úvazků, a kde naopak postoupí tlak na výkon bez výrazného zlepšení pracovních podmínek.
