Více než čtyřicet společností z indexu S&P 500 si v posledních měsících nárokuje vrácení zaplacených cel, jejichž souhrn dosahuje přibližně 9,6 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard korun). Z toho alespoň 2,1 miliardy dolarů (44 miliard Kč) už firmy skutečně obdržely v hotovosti, uvádí americký deník The Wall Street Journal.
Dopad na firemní výsledky
Některé společnosti hlásí, že vratky významně vylepšily jejich hospodářské výsledky. Mezi největšími příjemci jsou:
- Apple – téměř 2,2 miliardy dolarů (přes 46 miliard Kč),
- Nike – přibližně 986 milionů dolarů,
- FedEx – zhruba 800 milionů dolarů,
- Amazon – okolo 640 milionů dolarů,
- General Motors – asi 500 milionů dolarů.
U některých firem navíc vratky představovaly citelnou položku v kvartálních výsledcích. Apple například uvedl, že mu příjmy z vratek zvýšily zisk na akcii o 11 centů, což tvořilo měřitelnou část celkového zisku. GE HealthCare pak podle dostupných údajů vykázala, že vratky odpovídaly přibližně čtrnácti procentům jejího čtvrtletního čistého zisku.
Objem žádostí a dopad na veřejné finance
Administrativa celních orgánů evidovala ke konci července přes 252 tisíc žádostí o vrácení cel. K vyřízení bylo přijato nároků v hodnotě zhruba 128,7 miliardy dolarů (asi 2,7 bilionu Kč).
Federální vláda mezitím vyčlenila na vratky přibližně 100 miliard dolarů (z odhadovaných 166 miliard), což představuje vážnou fiskální zátěž. Část nákladů, které byly vyměřeny jako clo a následně soudně zpochybněny, nyní musí být alokována zpět, čímž se snižuje disponibilní prostor rozpočtu.
Spor o to, kdo má nárok na vrácení
Vedle technických a administrativních komplikací se rozhořel i spor o oprávněnost nároků mezi firmami a spotřebiteli. Některé společnosti čelí hromadným žalobám zákazníků, kteří tvrdí, že část cla byla promítnuta do cen a patří jim náhrada.
- Po celých Spojených státech bylo podáno přes 80 žalob proti velkým prodejcům, včetně firem jako Amazon, Walmart, Nike či Costco.
„Navzdory varováním, že proces vracení peněz může být pomalý a komplikovaný, se zdá, že řada společností získala peníze zpět pozoruhodně rychle,“
takto shrnul vývoj deník The Wall Street Journal. Rychlost vyřizování některých nároků překonala původní očekávání, což zintenzivnilo dopady na kvartální výsledky a vyvolalo další právní a účetní otázky.
Kontext pro české trhy a spotřebitele
I když se jedná o rozhodnutí a procesy vedené v USA, následky mají mezinárodní přesah. Pro české firmy působící na americkém trhu nebo obchodující s americkými dodavateli mohou mít změny v nákladech na obchod vliv na ceny, smluvní vztahy a účetní vykazování. U velkých globálních hráčů navíc dodatečné peníze mohou ovlivnit dividendové politiky, zpětné odkupy akcií nebo investiční plány, což sekundárně zasahuje i finanční trhy, do kterých investují čeští střadatelé a penzijní fondy.
Pro spotřebitele v USA naopak pokračuje otázka, zda a v jaké míře budou mít nárok na částky, které byly dříve promítnuty do cen. To může vyústit v delší právní spory s nejistým výsledkem pro obě strany.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Celkové nároky firem (S&P 500) | 9,6 mld. USD |
| Uvolněno firmám v hotovosti | 2,1 mld. USD |
| Počet žádostí celních orgánů | 252 tisíc |
| Vyčleněno na vratky federálně | 100 mld. USD |
Z hlediska ekonomické politiky zůstává klíčové, jak budou americké úřady a soudy postupovat v procesu uznávání nároků a jak se vyvinou soudní spory se spotřebiteli. Pro firmy jde o neočekávaný finanční bonus, ale zároveň o zdroj nejistoty v oblasti právních závazků a reputace.
