Podle druhého letošního odhadu Českého statistického úřadu bude v Kraji Vysočina sklizeno přibližně 649 tisíc tun základních obilovin (pšenice, žita, ječmene, ovsa a tritikale). To představuje meziroční pokles o 13,5 % a činí z krajské sklizně třetí největší v republice za Středočeským a Jihomoravským krajem.
Hektarový výnos pod republikovým průměrem
Úřad současně zpřesnil odhad hektarového výnosu, který pro základní obiloviny v kraji stanoví na 5,22 t/ha. To je meziročně o 13,2 % méně a o 3,3 % pod republikovým průměrem (5,39 t/ha). V mezikrajském srovnání se tak Kraj Vysočina řadí mezi oblasti s nižšími hektarovými výnosy, hned za kraji Plzeňským, Jihočeským a Karlovarským.
Podrobně podle plodin
Nejvýznamnější plodinou je ozimá pšenice, u které se odhaduje sklizeň téměř 386 tisíc tun. I zde je však očekáván meziroční pokles o 13,2 % kvůli nižšímu odhadovanému hektarovému výnosu (5,54 t/ha), což je o 0,86 t/ha méně než loni.
Mezi konkrétnější změny patří:
- pšenice (celkem): odhadovaná sklizeň pod úrovní roku 2025 (-12,5 %);
- ječmen (celkem): pokles sklizně oproti loňsku (-15,2 % u některých kategorií);
- žito: očekávaný pokles o 10,1 %;
- oves: výrazný meziroční propad o 42,7 %;
- tritikale: jediné z hlavních obilovin s nárůstem sklizně (+16,1 %).
Odhady rovněž ukazují na menší sklizeň řepky, a to o 15,9 %. Nově byly upraveny také odhady hektarového výnosu hrachu setého a mátu.
Důsledky pro zemědělce a region
Meziroční snížení sklizně o zhruba 101 tisíc tun vůči roku 2025 bude mít bezprostřední dopad na příjmy zemědělců v kraji. Nižší hektarové výnosy mohou zvyšovat tlak na cenu produkce i výrobní náklady, zejména tam, kde je vyšší závislost na fixních nákladech a dlouhodobých úvěrech.
Pro spotřebitele a potravinářský průmysl v kraji a širším regionu může menší nabídka obilovin znamenat tlak na ceny obilovinových komodit a surovin, z čehož by mohly profitovat regionální mlýny či zpracovatelské provozy s dostatečnými zásobami. Naopak menší objem sklizně může zhoršit skladové rezervy pro následující rok.
Co způsobilo pokles
ČSÚ v odhadu za hlavní příčinu meziročního poklesu uvádí nižší hektarové výnosy. Ty se odvíjí od řady faktorů — počasí v průběhu vegetace, výskytu chorob a škůdců, ale také od technologických postupů a agrotechnických podmínek. V samotném textu odhadu ČSÚ nejsou podrobně rozepsány konkrétní příčiny, proto budou přesnější závěry k dispozici až po dokončení sklizně a analýze výsledků.
Jak mohou farmáři reagovat
Praktické dopady pro zemědělce mohou zahrnovat přehodnocení dohod o odbytových cenách, optimalizaci skladování a plánování osevních postupů pro následující rok. Důležité jsou také možnosti pojištění výnosů a využití podpůrných programů na krajské či státní úrovni.
| Ukazatel | Odhad k 15. 7. 2026 | Meziroční změna |
|---|---|---|
| Sklizeň základních obilovin (Kraj Vysočina) | 649 000 t | -13,5 % |
| Hektarový výnos (základní obiloviny) | 5,22 t/ha | -13,2 % |
| Pšenice ozimá (očekávaná sklizeň) | ~386 000 t | -13,2 % |
Detailnější obrazy a následné dopady budou jasnější po dokončení sklizně a publikaci výsledků sklizňových výkazů. Do té doby je pro zemědělce i místní samosprávy důležité sledovat další aktualizace ČSÚ a ministerstva zemědělství, které mohou ovlivnit plánování a podporu v následujících měsících.
Regionální význam má i fakt, že Kraj Vysočina se i přes pokles drží na třetím místě v objemu sklizní mezi kraji, což potvrzuje trvalou roli zemědělství v místní ekonomice. Jak se vývoj sklizní projeví na cenách, zaměstnanosti v oboru a financování venkovských podniků, ukážou až následující měsíce a data po sklizni.
