Milan Hein ve čtvrtek 13. srpna dosáhl věku 80 let. Zakladatel pražského Divadla Ungelt patří mezi rozpoznatelné tváře českého komorního divadla: za déle než tři desetiletí dokázal z původně nevytápěného sklepa vytvořit scénu, která pravidelně obsazuje sály, přitahuje přední herecké osobnosti a sklízejí za své výkony nejvyšší tuzemská divadelní ocenění.
Cesta k divadlu a počátky Ungeltu
Hein se narodil 13. srpna 1946 v Hranicích v židovské rodině. Rodinnou tragédii připomíná skutečnost, že příbuzní z otcovy strany zahynuli v koncentračních táborech. Umělecké sklony zdědil po matce; v mládí se věnoval i sportu — stal se dorosteneckým mistrem Moravy v boxu — a sesterensky navštěvoval baletní lekce.
Do divadla ho přivedly až pomaturitní studií v Karlových Varech a zásadní setkání s režisérem Václavem Krškou. Po studiích žurnalistiky odešel k herectví a získal zkušenosti na oblastních scénách v Českém Těšíně, Mostě, Příbrami a Kladně. Kromě herectví budoval i autorské projekty: se sestrou Martou Skarlandtovou hráli „sourozenecké kabarety“.
Od rozhovoru k vlastní scéně
Průlomovým okamžikem bylo setkání s Milošem Kopeckým. Spolu vydali v roce 1993 knihu rozhovorů Co za to stálo…, jejíž úspěch poskytl Heinovi počáteční prostředky pro založení vlastního divadla. Divadlo Ungelt vzniklo 2. října 1995 a postupně si vybudovalo reputaci malé, avšak výrazné scény s kvalitní dramaturgií.
Ocenění a umělecké zisky
Ungelt a interpreti spjatí s jeho repertoárem získali dosud pět Cen Thálie. Jde o ukazatel dlouhodobé produkční kvality a schopnosti přitáhnout výkony, které odborná veřejnost oceňuje. Přehled oceněných osobností:
| Rok | Herec / herečka | Role / představení |
|---|---|---|
| 1997 | Alena Vránová | Gertruda Matthews – Bouřlivé jaro |
| 2001 | Marta Kubišová | komorní muzikál Líp se loučí v neděli |
| 2006 | Vilma Cibulková | slečna Fischerová – Picasso |
| 2008 | Simona Stašová | Eva Mearová – Drobečky z perníku |
| 2012 | Richard Krajčo | policista Denny – Deštivé dny |
Ungelt provozuje i letní scénu v blízkosti Pražského hradu, která se osvědčila jako úspěšný provozní doplněk stálého repertoáru.
Co tato etapa znamená pro české divadlo
Když hodnotíme Heinovu stopu, je nutné zmínit především jeho schopnost vytvořit stabilní kulturní instituci v malém prostoru a přilákat k ní špičkové interprety. Divadlo Ungelt se stalo jedním z modelů, jak udržet komorní produkci na vysoké umělecké úrovni i navzdory ekonomickým a provozním výzvám, které tento žánr běžně provázejí.
- 1995 – založení Divadla Ungelt (2. října).
- 1993 – vydání rozhovorů s Milošem Kopeckým, které podpořilo vznik divadla.
- pět Thálií – ocenění pro inscenace a tváře spojené s Ungeltem.
Heinova osobní cesta z oblastních scén přes autorské projekty až po postavení ředitele instituce je zároveň příkladem toho, jak individuální energie a konexe v kultuře mohou proměnit malý prostor v uznávanou scénu. Divadlo, které začínalo v méně komfortních podmínkách, dnes funguje jako respektovaný subjekt v repertoáru pražských scén.
Veřejná pozornost u příležitosti osmdesátin připomíná nejen osobní výročí, ale i rozhodnutí, která utvářela podobu českého divadla po roce 1990 — od nezávislých iniciativ přes autorskou tvorbu až po profesionální provoz v rámci městské kulturní nabídky.
Zachování kontinuity a schopnost přitahovat tvůrce i publikum zůstávají hlavními výzvami i úkoly, které nyní stojí před Ungeltem i dalšími komorními scénami v Česku.