Rusko výrazně rozšiřuje nábor zahraničních vojáků a cíleně zrychluje verbování v několika afrických státech, uvedly zpravodajské podklady citované agenturou Bloomberg. Podle dostupných údajů je cílem kompenzovat „masivní ztráty a nedostatek lidí vhodných k mobilizaci“ a současně rozšířit lidské zdroje ruské armády.
Kam Moskva směřuje verbování
Podle dokumentů, na něž odkazuje Bloomberg, se Moskva zaměřuje zejména na země s oslabenými demokratickými institucemi, omezenou svobodou tisku a slabými soudy. Mezi státy, v nichž se nábor letos podle zdrojů výrazně rozšířil, jsou Burundi, Zimbabwe, Sierra Leone, Demokratická republika Kongo, Súdán a Kamerun. Nově se ruské náborové aktivity objevily také na Madagaskaru, jehož vojenské vedení podle zpráv v poslední době prohloubilo vztahy s Moskvou.
Ve vybraných případech rekrutování doprovázely lákavé nabídky: vysoké nástupní bonusy, mzdy a přísliby rychlého udělení ruského občanství. Některé materiály také popisují inzerci civilních pracovních míst (např. v gastronomii nebo dopravě), kdy nebylo zřejmé, že součástí nabídky může být nasazení v konfliktu.
| Země | Rekruti (leden–září) | Rekruti (rok 2025, celý rok) |
|---|---|---|
| Burundi | 699 | 30 |
| Zimbabwe | 530 | 65 |
Souhrnně mělo z pouhých dvou zemí, Burundi a Zimbabwe, přijít během prvních devíti měsíců letošního roku přes 1 200 mužů, což podle zdrojů představuje prudký nárůst oproti předchozímu období.
Motivace a metody náboru
Podle informací z rodin některých rekrutů a zprávy organizace Amnesty International Moskva láká zájemce finančními pobídkami, prací a příslibem občanství. Metody náboru zahrnují inzerci, přímé náborové kampaně a využití sítí v zemích s omezenou kontrolou veřejnosti nad činností armádních a bezpečnostních složek. V některých případech byly zaznamenány falešné nabídky civilních pracovních pozic, které rekruty přivádějí do situací, kdy jsou následně nasazeni do bojových operací.
- Hlavní motivy pro rekruty: peníze, práce, možnost ruského občanství.
- Cílové země: státy se slabými institucemi a omezenou svobodou médií.
- Riziko: chybějící transparentnost podmínek služby a potenciální nasazení v bojových operacích.
Důsledky této strategie nelze podceňovat z pohledu mezinárodní bezpečnosti a právních otázek. Rozšíření cizineckého kontingentu v ruské armádě může změnit nejen logistiku, ale i politickou kalkulaci nasazování sil, zároveň vyvolává otázky ohledně lidských práv a válečné odpovědnosti.
Pro státy, z nichž rekruti pocházejí, představuje nábor do zahraničních ozbrojených sil komplikované dilema: ekonomické pobídky mohou lákat jednotlivce, ale zapojení občanů do konfliktů v cizině nese rizika pro stabilitu a mezinárodní reputaci těchto zemí. Pro evropské země, včetně České republiky, je pak důležité sledovat dopady takového přesunu sil na širší bezpečnostní prostředí a na potenciální změny schopností ruských sil v konfliktu na Ukrajině.
Vývoj budou nadále monitorovat mezinárodní zpravodajské služby a organizace pro lidská práva; údaje publikované Bloombergem a dalšími subjekty naznačují, že trend verbování zranitelných skupin v Africe má setrvalý charakter a může se dále prohlubovat.
