Psi jsou schopni rozpoznat lidské emoce pouze podle výrazu obličeje a reagují na ně aktivací odlišných oblastí mozku. K tomuto závěru došli vědci vídeňské univerzity, kteří dvanácti vycvičeným jedincům sledovali mozkovou aktivitu při zobrazení fotografií neznámých lidí s různými výrazy tváře pomocí magnetické rezonance (MRI).
Metoda a základní zjištění
V experimentu psi leželi nehybně v přístroji MRI a během snímání jim byly promítány fotografie s výrazem obličeje odpovídajícím radosti, hněvu, strachu či smutku. Při pohledu na šťastné obličeje se podle autorů zvýšila aktivita v oblastech mozku spojovaných se sociálními podněty a odměnami. Jiná místa mozku se aktivovala při sledování naštvaných, bojácných nebo smutných tváří, což vedlo tým k závěru, že psi nerozlišují pouze „pozitivní vs. negativní“ emoce, ale i některé jejich specifické formy.
„V dřívějších studiích se vědci zaměřili převážně na rozlišení pozitivních a negativních výrazů. Nově jsme zjistili, že psi odliší mezi sebou i například strach a vztek,“
tuto klíčovou poznámku vyslovila vedoucí studie Laura Cuayaová z Vídeňské univerzity.
Druhy emocí a mozkové odpovědi
Autoři studie popsali rozdílné vzorce aktivace: šťastné výrazy spouštějí odpovědi typické pro sociální ocenění, zatímco negativní výrazy aktivují jiné oblasti. U některých negativních emocí se ukázalo, že psi je rozlišují lépe než jindy.
| Emoce | Mozková odpověď (shrnutí) |
|---|---|
| Štěstí | aktivace regionů spojených se sociálními podněty a odměnou |
| Strach | odlišné oblasti než u štěstí; silná reakce související s ohrožením |
| Vztek | odlišené vzorce, ale někdy těsně podobné smutku |
| Smutek | odlišné, ale pro psy hůře rozlišitelný od vzteku bez dalších signálů |
Role řeči těla a biologický smysl
Výzkumníci upozornili, že psi mají sice schopnost rozlišit mezi strachem a vztekem, nicméně rozeznání mezi vztekem a smutkem je složitější. K lepšímu rozlišení podle autorů přispívají doplňkové informace, jako je řeč těla pozorované osoby. Spoluautor Raúl Hernández Pérez komentoval, že odlišné negativní výrazy „vyvolávají odlišné reakce, protože představují i jiný druh hrozby“. To odpovídá dřívějším pozorováním jiných týmů, které u psů zaznamenaly rychlé fyziologické reakce (například zvýšení srdeční frekvence) zejména při kontaktu s lidským strachem nebo vztekem.
Nezávislá odbornice, Mia Cobbová z melbournské univerzity, v komentáři upozornila na adaptivní smysl takového rozpoznávání: zatímco strach a vztek mohou znamenat přímé nebezpečí a vyžadují okamžitou reakci, smutek obvykle nepředstavuje akutní hrozbu, a proto na něj zvířata reagují méně výrazně.
Důsledky pro chov, výcvik a welfare
Tato zjištění mají praktické dopady pro chovatele, psí trenéry i majitele. Schopnost psa vnímat jemné emocionální rozdíly u lidí podporuje ideu, že kontext a celkové chování majitele (mimika, postoj, hlas) jsou pro predikci reakce zvířete důležité. Zlepšené porozumění tomu, jak psi vnímají lidské emoce, může vést k lepšímu přístupu v práci s problematickými psy, v canisterapii nebo v prevenci konfliktů mezi lidmi a zvířaty.
- Psi aktivně zpracovávají vizuální emocionální signály; není to pouze zvuk či pach.
- Rozlišení strach/vztek naznačuje evoluční výhodu v montoringu hrozeb.
- Řeč těla posiluje nebo objasňuje signál z obličeje; je tedy důležitá pro interakci člověk–pes.
Výsledky přidávají k rostoucímu souboru důkazů o tom, že vztah mezi lidmi a domácími psy je podmíněn nejen učením, ale i hlubší senzorickou schopností zvířat zpracovávat lidské sociální podněty. Další výzkum bude užitečný k upřesnění, jak se tyto mozkové vzorce proměňují mezi různými plemeny, věkovými kategoriemi či zkušenostmi se socializací.
Článek vychází ze studie publikované ve vědeckém časopise iScience a z komentářů odborníků dostupných ve zpravodajských zdrojích.
