V jilemnickém zámku je do 14. března k vidění rozsáhlá výstava věnovaná Františku Kavánovi, která zároveň připomíná 70 let existence Galerie Františka Kavána. Kurátoři prezentují nejlepší kusy ze sbírky muzea doplněné díly ze soukromých kolekcí a dalších institucí. Expozice zabírá šest sálů a zahrnuje malby, kresby, exlibris, dopisy, básně i fotografi e.
Výpověď celého souboru
Výstavu připravili vedoucí Krkonošského muzea v Jilemnici David Ulrych spolu se svým předchůdcem Janem Luštincem a historikem umění Michaelem Zachařem. Autoři zdůrazňují, že celek vystavených děl lépe vysvětluje umělcův vývoj než jednotlivé obrazy. Kolekce podle nich ukazuje proměny témat, technik i vnitřní vztah autora k přírodě.
„Vystaveny jsou malby, kresby, exlibris a další předměty, včetně básní, dopisů a fotografií,“
Upřesnil to David Ulrych, který spolu s dalšími kurátory sestavil výběr, jež odhaluje Kavánovu proměnlivou tvář. Zatímco v 60. letech býval interpretován především jako realistický krajinář, dnešní výklady zdůrazňují plastickou kvalitu jeho obrazů a variabilitu námětů.
Cesty, motivy, proměny
Kavánova tvorba je podle autorů výstavy pevně spjata s krajinou. Vedle rodných Krkonoš a Podkrkonoší maloval v Českém ráji, Železných horách, na Třeboňsku i ve Žďárských vrších. Kurátoři upozorňují, že malíř za života často měnil místa pobytu, což se odrazilo v rozmanitosti jeho námětů a výtvarném vývoji.
Jan Luštinec, dlouholetý znalec Kavánova díla, upozornil na to, že řada Kavánových etap není přímočará a vyžaduje posuzování v širším kontextu. „Ne jednotlivé obrazy, ale až celý vystavený soubor vypovídá o umělci, jeho vývoji, pocitech,“ uvedl Luštinec.
Objevy a osudy děl
Výstava zahrnuje i díla, která byla dlouho považována za ztracená nebo přehlížená. Kurátoři uvádějí několik příkladů, které ilustrují osudy Kavánových pláten a náhodné návraty do veřejného povědomí. Mezi vystavenými je například obraz Na vrcholu Kotle z roku 1891, který byl po mnoho desetiletí zapomenutý a dochovala se o něm jen fotografie, a následně se objevil v soukromé sbírce.
Luštinec také popsal případ obrazu Na staré hoře z roku 1893, jenž dříve vlastnil slovenský básník Janko Jesenský a který muzeum zakoupilo od sta dvojroční ženy z Bratislavy. Michael Zachař poukázal na to, že některé nálezy působí téměř zázračně, když z nekvalitní fotografie postupně vznikne plnohodnotné plátno zpřístupněné veřejnosti.
- Termín výstavy: do 14. března
- Počet sálů: šest
- Typy exponátů: malby, kresby, exlibris, dopisy, básně, fotografie
- Výročí galerie: 70 let existence
| Rok narození | Rok obrazu | Speciální okolnost |
|---|---|---|
| 1866 | 1891 | Obraz dlouho považován za ztracený |
| 1893 | Plátno z dřívější soukromé sbírky Janka Jesenského |
Výstava je doplněna publikací s názvem František Kaván – Sedmdesát let v galerii Krkonošského muzea v Jilemnici, která představuje sedmdesát vybraných autorových obrazů. Katalog má posloužit jako doplněk expozice a zároveň jako dokument o několika desetiletích sběratelské a muzejní péče o Kavánovo dílo.
Pro návštěvníky i odborníky představuje expozice příležitost k přehodnocení Kavánovy pozice v rámci českého výtvarného dědictví. Prezentovaný soubor ukazuje, že jeho tvorba není uzamčena do jednoho žánru ani stylu, ale že se vyvíjela v kontaktech s různými krajinami, osobními osudy i proměnami uměleckého vidění.
Výstava pokračuje v tradici systematické péče o sbírky Krkonošského muzea a přináší zpřístupnění děl, která dlouho ležela ve stínech sbírkového fondu nebo v soukromých depozitářích. Pro Jilemnici jde zároveň o významnou kulturní událost, která přitahuje zájem odborné i širší veřejnosti.
