Galerie výtvarného umění v Chebu představila připomínku jedné z nejméně očekávaných kapitol českého výtvarného dění 20. století. Přehlídka s názvem „Zákazu navzdory“ vrací do pozornosti výstavu, kterou v roce 1963 prosadili v tehdejších státních galeriích umělci Mikuláš Medek a Jan Koblasa a která podle kunsthistoričky Mahuleny Nešlehové znamenala „doslova převrat“.
Výjimečný zásah do kulturní politiky
Výstava z roku 1963 byla podle kurátorského konceptu svým způsobem anomálií: v síti galerií pod silnou kontrolou kulturních orgánů dominoval v té době ideologický nátlak a umělecká praxe byla často svazována požadavky socialistického realismu. Přesto se v Teplicích podařilo prezentovat abstraktní tvorbu, kterou tehdejší instituce běžně neschvalovaly.
Současná repríza v Chebu autorsky připravila Galerie výtvarného umění ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR. Expozice není pouhým znovupořádáním, kurátoři ji představují spíše jako komentovaný remake, který rekonstruuje původní rozmístění děl a doplňuje ho o archivní materiály a dobové ohlasy.
Katalog rozšiřuje znalosti o výstavě i autorech
Doprovodný česko‑anglický katalog přináší nové studie od Mahuleny Nešlehové a historičky umění Lenky Bydžovské. Kromě nich obsahuje přetisk původního katalogu z roku 1963 včetně textů autorů, dobových recenzí a fotografické dokumentace z příprav a instalace, což návštěvníkům umožňuje srovnat tehdejší prezentaci s dnešním pojetím.
- nové studie Nešlehové a Bydžovské
- přetisk původního katalogu z roku 1963
- dobové recenze a fotografická dokumentace
Kurátoři zdůrazňují, že katalog není pouze edičním doplňkem výstavy, ale také zdrojem nových poznatků o tom, jak se tehdy podařilo výstavu prosadit přes byrokratické překážky.
Role Pavla Landovského a provozní improvizace
Významnou organizační roli v roce 1963 sehrál herec Pavel Landovský, přítel Koblasy. Podle vyprávění obsaženého v katalogu pomáhal s výrobou fotografií a tisku katalogu a aktivně obcházel tiskárny v Teplicích a Mostě. Landovského zásah je v dokumentaci vykreslen jako klíčový pro vydání reprezentativního katalogu v omezeném čase.
„Byl jsem člověk, který uměl dělat věci na pokraji zákona,“
Tak Landovský později charakterizoval své zásahy; v textu také popisuje, jak na motorce Jawa 150 zajišťoval výrobu materiálů mezi dvěma tiskárnami a jakou roli sehrála kombinace drzosti, odvahy a hereckého talentu při obcházení dozorčích orgánů.
Praktické informace a další kroky
Výstava v Chebu potrvá do 20. září. Podle pořadatelů se v říjnu přesune do pražského Musea Kampa, kde bude k vidění dále. Expozice i katalog tak dávají příležitost znovu diskutovat o tom, jak fungovala dozorčí aparatura tehdejší kultury a jak se některým jednotlivcům podařilo vymanit ze zažitých schémat.
| Rok/období | Událost |
|---|---|
| 1963 | Originální výstava v Teplicích |
| 2026 (do 20. 9.) | Přehlídka „Zákazu navzdory“ v Chebu |
| od října 2026 | Přesun expozice do Musea Kampa v Praze |
Výstava a katalog nabízejí nejen historické svědectví, ale i podnět k přehodnocení mechanizmů kulturní kontroly a k ocenění odvážných, často improvizovaných postupů, které umožnily prosadit jiný jazyk umění. Pro současného diváka je právě srovnání dobové situace a dnešního veřejného a institucionálního prostoru jedním z nejzajímavějších výtahů této připomínky.
Jako kurátorka slušně řečeno oceňuji, když vystavy dokážou přinést reflexi nikoli pouze estetickou, ale i institucionální — „Zákazu navzdory“ to umí. A katalog, který práci rozšiřuje o archiv a odborné eseje, je krokem správným směrem k tomu, aby tento příběh nezůstal pouze kuriozitou v análech, ale stal se materiálem pro další bádání i veřejnou diskusi.
