Vlny veder vedou podle nové studie ke zrychlení biologického stárnutí u osob středního a vyššího věku. Výzkumníci ze Zhejiangské univerzity analyzovali údaje od více než 2 000 dobrovolníků starších 45 let a zjistili, že každá vlna extrémního horka přidá v průměru 0,531 roku k odhadovanému biologickému věku.
Metoda a klíčové měřené ukazatele
Autoři vycházeli z opakovaných měření biologického věku v průběhu čtyř let. Biologický věk byl odvozen na základě kombinace biomarkerů, mezi něž patřily:
- hladina C‑reaktivního proteinu (CRP),
- glykovaný hemoglobin (HbA1c),
- celkový cholesterol,
- triglyceridy.
Informace o vlnách veder získali vědci z meteorologických stanic; statistickými analýzami pak sledovali vztah mezi četností a délkou horkých období a změnami v odhadovaném biologickém věku. Pro potřeby interpretace přepočetli i vliv jednotlivých dnů vlny vedra: každý den vlny podle jejich výpočtu zvýšil biologické stáří v průměru o 0,057 roku (zhruba tři týdny).
Kdo je nejvíce ohrožen
Silnější efekt zrychleného stárnutí pozorovali u několika podskupin:
- lidé s nadváhou a obezitou,
- obyvatelé měst,
- osoby žijící v jižních oblastech Číny.
Dobrovolníci, u nichž bylo zjištěno rychlejší biologické stárnutí, současně vykazovali vyšší hladiny cholesterolu a glykovaného hemoglobinu, což naznačuje narušení metabolismu lipidů a glukózy jako možný mechanizmus související s působením vysokých teplot.
Omezení a míra nejistoty
Autoři studie v publikaci v časopise Cyborg and Bionic Systems sami upozorňují, že jejich analýza neprokazuje příčinnou souvislost mezi vlnami vedra a rychlostí biologického stárnutí. Mezi hlavní omezení patří:
- použití meteorologických záznamů místo individuální expozice teplu — nelze přesně určit, jaké tepelně‑stresové zatížení konkrétní účastníci zažili,
- biomarkery zahrnuté do modelu nemusí postihnout všechny dimenze biologického stárnutí,
- možné konfuzní faktory spojené se socioekonomickými rozdíly mezi účastníky nebo s místními podmínkami, které nebyly úplně eliminovány.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet účastníků | >2 000 |
| Věk účastníků | nad 45 let |
| Průměrný nárůst biologického věku na jednu vlnu vedra | 0,531 roku |
| Průměrný nárůst na den vlny vedra | 0,057 roku (≈ tři týdny) |
Důsledky pro veřejné zdraví
Studie poukazuje na dosud méně diskutovaný dopad extrémních teplot — nejen akutní riziko úmrtí či exacerbace chronických chorob při přímém vystavení, ale i potenciál pro dlouhodobé zhoršení biologických ukazatelů spojených se stárnutím. Pokud se vztah potvrdí v dalších studiích, může to mít následující důsledky:
- nutnost zohlednit dlouhodobé metabolické a kardiometabolické následky v adaptaci zdravotní péče na vlny veder,
- cílené intervence u rizikových skupin (lidé s nadváhou/obezitou, senioři, městské populace),
- význam prevence propojené s klimatickou politikou a urbanistickým plánováním (chlazení, zeleň, dostupnost vhodných prostorů pro odpočinek během horka).
Výzkum tak přidává kvantitativní odhad potenciálního „skrytého“ dopadu veder na populaci, zároveň však zdůrazňuje potřebu dalších studií s přesnějším měřením jednotlivé expozice a širším spektrem biomarkerů, než aby bylo možné hovořit o přímé kauzalitě.
Studie byla publikována v časopise Cyborg and Bionic Systems; autoři sami upozorňují na metodologická omezení, která snižují možnost přímého závěru o kauzalitě.
