Vláda zahájila přípravu komplexní revize bezpečnostní a obranné legislativy po varování před hrozbami

Vláda začala systematicky připravovat revizi právních předpisů týkajících se krizového řízení, obrany a souvisejících oblastí poté, co čeští představitelé veřejně přiznali zvyšující se bezpečnostní rizika, zejména v souvislosti s Ruskem. Ministr obrany Jaromír Zůna na semináři uspořádaném pod záštitou SPD označil současné bezpečnostní prostředí za „nejdramatičtější proměnu za poslední desetiletí“ a zdůraznil potřebu systémové odpovědi státu.

Revize legislativy a termín

Podle rozhodnutí kabinetu dostali ministr obrany Jaromír Zůna a ministr vnitra Lubomír Metnar zadání vypracovat revizi obranné a bezpečnostní legislativy. Požadovaný časový rámec pro dokončení úkolu je do července příštího roku. Seminář, který měl sdílení informací mezi rezorty podpořit, byl jedním z prvních kroků v procesu přípravy těchto změn.

Co zaznělo na semináři

Účastníci semináře diskutovali o řadě témat souvisejících s možnými krizovými scénáři. Mezi hlavní body patřily:

• důležitost členství Česka v NATO,
• možnost přelití konfliktu z Ukrajiny do jiných částí Evropy,
• potřeba připravenosti na klasické i hybridní útoky,
• ekonomická závislost a rizika narušení dodávek kritických surovin.

Ministr Zůna zdůraznil, že hrozby jsou „komplexní“ a že kromě klasického vojenského scénáře je třeba počítat s hybridními útoky i ekonomickými tlaky. Doplnil, že státní odpověď musí být systémová, aby byla efektivní.

„Bezpečnostní prostředí prochází nejdramatičtější proměnou za poslední desetiletí. Hrozby, kterým čelíme, jsou komplexní – od klasického vojenského scénáře v Evropě až po hybridní působení, ekonomickou závislost a narušení dodávek kritických surovin. Pokud má být odpověď státu efektivní, musí být systémová,“

Reakce vrcholných představitelů

Přímo po jednání vlády komentoval situaci premiér Andrej Babiš, který uvedl, že vnímá aktuální mezinárodní dění a potvrdil závazek země k čl. 5 Severoatlantické smlouvy. Prezident Petr Pavel při svém vystoupení v New Yorku rovněž varoval před rizikem hybridních útoků ze strany Moskvy a označil za nebezpečná jakákoli veřejná vyjádření, která by zpochybňovala kolektivní obranu nebo členství v NATO.

Důsledky pro bezpečnostní politiku

Označení současného stavu za zásadní proměnu naznačuje možnou změnu přístupu vlády k prioritám v oblasti bezpečnosti: revize legislativy může vést k úpravám v krizovém řízení, vyšší koordinaci mezi rezorty a případně i k návrhům na posílení kapacit pro obranu a ochranu kritické infrastruktury. Seminář pořádaný pod záštitou SPD ukázal, že otázky bezpečnosti přestávají být výlučnou doménou tradičních koaličních stran a stávají se předmětem širší veřejné debaty.

Co bude dál

V následujících měsících kabinet očekává podrobnější návrhy od Zůny a Metnara, které by měly vyústit v konkrétní legislativní změny nebo v návrhy na úpravu vnitřních postupů. Dokumenty a návrhy budou muset projít meziresortním připomínkovým řízením a následně politickým schvalováním. Jakékoliv změny se dotknou nejen ministerstev, ale i armády, bezpečnostních složek a soukromého sektoru, který spravuje kritickou infrastrukturu.

Příprava komplexní revize tak otevírá diskusi o tom, jakým způsobem bude Česká republika legislativně a organizačně reagovat na proměnu bezpečnostního prostředí v Evropě. Klíčové budou návrhy, které vláda v následujících měsících předloží k meziresortnímu a následně politickému projednání.