Vláda přistoupila k omezení nástrojů pro protidezinformační činnost v době, kdy experti a politici varují před nárůstem hybridních hrozeb. Odmítání či rušení některých struktur a snižování podpory pro neziskové projekty zaměřené na odolnost proti dezinformacím podle kritiků snižuje schopnost státu čelit koordinovaným kampaním v informačním prostoru.
Rušení STRATKOM a škrty v programech
Jedním z nejcitovanějších kroků bylo zrušení Strategické komunikace ČR (STRATKOM), které vláda oznámila krátce po svém nástupu. Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že „STRATKOM končí, protože ho nepotřebujeme“, což vyvolalo ostrou kritiku některých politiků a odborníků na bezpečnost.
„Česko potřebuje funkční systém strategické komunikace. Protože kampaně namířené proti našim bezpečnostním a zahraničněpolitickým zájmům nejsou hypotetická hrozba. Probíhají právě teď,“
Toto varování vyslovil ministr zahraničí a stínový kritik rozhodnutí, který upozornil na konkrétní rizika plynoucí z nedostatečné koordinační kapacity. Poslanec Marek Ženíšek poukázal na politický rozměr debaty a na fakt, že současná vláda podle něj stojí na hlasech proruských poslanců, což podle něj oslabuje odhodlání čelit proruské propagandě.
Konkrétní případ: napodobenina iRozhlasu a falešná nóta
Souběžně s politickou debatou se v praxi objevily manipulace, které mohou vážně ovlivnit veřejné mínění. Na sociálních sítích koloval článek z falešného webu imitujícího iROZHLAS.cz, jež tvrdil, že Polsko zaslalo Praze oficiální nótu požadující „převod“ pozemků o rozloze 638,44 hektaru. Grafika a forma textu byly navrženy tak, aby působily jako důvěryhodné zpravodajství.
Podvod podle dostupných zjištění tvořil součást širší kampaně využívající falešné servery, kompromitované redakční systémy a účty vydávající se za diplomatické zdroje. Podobné zásahy byly zaznamenány i v Polsku, kde alespoň na dvou zpravodajských serverech došlo k náhradě původních článků dezinformacemi; tuto skutečnost odhalil polský server CyberDefence24.
Důsledky a rizika
Odborníci i politici varují, že omezování institucionální podpory a financí v době, kdy se objevují sofistikované manipulace, zvyšuje zranitelnost společnosti. Kritika směřuje ke dvěma hlavním rizikům:
- oslabení koordinace státních aktivit při identifikaci a řešení dezinformací po zániku STRATKOM;
- snížení kapacit neziskových organizací, které mohou ztratit část prostředků určených na vzdělávací nebo investigativní projekty zaměřené proti dezinformacím.
Poslanec Tomáš Zdechovský explicitně kritizoval vyřazení oblasti demokratické odolnosti z plánů Evropské unie pro období 2028–2034, což podle něj odráží nezodpovědný přístup k zajištění bezpečnosti veřejného prostoru.
| Akce | Dopad |
|---|---|
| Zrušení STRATKOM | ztráta centralizované koordinace protidezinformačních aktivit |
| Vyřazení oblasti demokratické odolnosti z plánů 2028–2034 | riziko snížení finanční podpory EU pro odolnost |
| Šíření napodobených zpráv (příklad: falešná nóta o 638,44 ha) | narušení důvěry veřejnosti a mezinárodních vztahů |
V této situaci apelují kritici na potřebu obnovit alespoň část odborných kapacit a zajistit stabilní financování pro neziskové organizace, které monitorují a odhalují dezinformace. Bez těchto prvků je podle nich obtížné efektivně chránit veřejný prostor před cílenými kampaněmi, jež mohou eskalovat napětí doma i v zahraničních vztazích.
Debata o budoucnosti protidezinformační politiky tak pokračuje — mezi aktéry je vláda, opoziční politici, neziskový sektor a odborné platformy, které přinášejí důkazy o probíhajících manipulacích. Jak se státní politika přizpůsobí těmto hrozbám v následujících měsících, bude mít přímý vliv na schopnost České republiky čelit hybridním operacím.
