Zemědělci v Pardubickém kraji sklidili více než 90 procent ploch obilovin a u řepky je sklizeň prakticky dokončená. Letos ale dramaticky zasáhlo produkci sucho, což se promítá do nižších hektarových výnosů u většiny plodin.
Hlavní čísla sklizně
Podle dostupných údajů jsou průměrné výnosy obilovin v kraji nyní mírně nad 6 tunami z hektaru, zatímco řepka dává průměrně 2,6 tuny z hektaru. Pro srovnání: vloni byla průměrná výnosnost obilovin přibližně 6,7 t/ha a řepky téměř 3 t/ha.
U jednotlivých druhů jsou vykázány tyto hodnoty:
- Ozimá pšenice - sklizena z více než 95 % ploch, průměrný výnos 6,33 t/ha.
- Ozimý ječmen - sklizeno, průměr 6,39 t/ha.
- Oves a jarní pšenice - sklizeň zaostává, na polích stále zůstává zhruba jedna třetina úrody.
- Řepka - průměrná výnosnost 2,6 t/ha, meziročně nižší než loni.
| Plodina | 2026 (t/ha) | 2025 (t/ha) |
|---|---|---|
| Obiloviny (průměr) | ~6,0+ | 6,7 |
| Ozimá pšenice | 6,33 | - |
| Ozimý ječmen | 6,39 | - |
| Řepka | 2,6 | ~3,0 |
Příčiny poklesu a regionální rozdíly
Hlavním faktorem nižších výnosů je sucho, které zrychlilo sklizeň především tím, že plodiny jsou sušší a menší. Podle agronoma Říhy se letošní sklizeň vyznačuje tím, že obilí není vyzrálé kvůli časnému zrání, ale je spíše vyschlé, což snižuje úrodu o přibližně 1 tunu u obilovin a o asi 0,5 tuny u řepky meziročně.
„Žně jsou letos rychlejší, ale ne proto, že by obilí dříve dozrálo. Je uschlé, což se projevuje i na nižších výnosech. Výnosy obilovin budou letos meziročně horší, odhaduji pokles zhruba o jednu tunu. U řepky očekávám pokles přibližně o půl tuny,“
V kraji přitom nejsou výsledky jednotné. Na Pardubicku nebo Chrudimsku bývají lokality s větší úrodností, zatímco v písčitějších částech, například v Polabí, dosahují farmy dlouhodobě nižších výnosů — kolem 5 t/ha u obilovin.
Zemědělské družstvo Sloupnice na Svitavsku hlásí meziroční pokles výnosů u obilovin podle druhu a odrůdy v rozmezí přibližně 5 až 17 procent. U řepky se na výsledcích podepsaly kromě sucha i jarní mrazy a omezení v použití některých přípravků proti škůdcům platné v celé Evropě.
Dopady na chov a dostupnost krmiv
Nižší úroda se neprojevuje jen v číslech na hektaru, problémem je i výrazný nedostatek slámy. Méně biomasy znamená méně podestýlky pro živočišnou výrobu a omezenější zásoby krmného obilí. Předseda představenstva Zemědělského družstva Bratranců Veverkových, Vít Hejna, upozornil, že slabší výnosy zmenšily množství slámy, které farmy potřebují pro ustájení a chov:
„Pro živočišnou výrobu je to komplikace, protože slámu potřebujeme jako podestýlku,“
Současně dochází v kraji k úbytku živočišné výroby, což částečně snižuje poptávku po krmné složce obilí. To podle odborníků zmírní tlak na trh s potravinářskou pšenicí — část kvalitního zrna může zůstat v podnicích sloužících i k chovu zvířat jako krmivo.
Co čekat dál
Sklizeň u některých plodin ještě pokračuje, u ovsa a jarní pšenice zbývá sklidit přibližně třetinu ploch. Míra konečných ztrát a kvalita zrna se bude upřesňovat s dokončením prací a s následnými laboratorními rozbory. Přestože jsou letošní hektarové výnosy nižší, odborníci zatím neočekávají zásadní ohrožení dostupnosti obilí v regionu.
Pro farmáře zůstávají klíčovými tématy zajištění slámy a krmiv pro chovy, plánování osevů s ohledem na měnící se klima a adaptace na omezené možnosti ochrany rostlin. Regionální rozdíly v půdních typech a technologických postupech budou nadále určovat, jak výrazně sucho ovlivní jednotlivé podniky.
Výsledky sklizně a podrobnější údaje o výnosech z jednotlivých okresů Pardubického kraje budou doplňovány podle postupného ukončování žní a zasílaných hlášení od místních družstev a podniků.
