Pardubický kraj vyslal delegaci do belgického Valonska, aby se na místě seznámil s fungováním sociální ekonomiky, která tam podle účastníků pokrývá 12–13 % pracovních míst. Krajští zástupci a odborníci hledají osvědčené nástroje a modely podpory sociálního podnikání, které by mohly doplnit domácí systém a pomoci zaměstnat znevýhodněné skupiny obyvatel.
Co je sociální ekonomika a proč Valonsko
Sociální ekonomika klade důraz na to, že zisk není konečným cílem, ale prostředkem fungování. Podniky v této oblasti často působí jako družstva, nevyplácejí dividendy akcionářům a reinvestují zisky zpět do provozu či do rozvoje služeb. V praxi se to promítá do vytváření pracovních míst pro lidi s omezenou uplatnitelností na běžném trhu práce, poskytování sociálního bydlení s asistencí nebo nabídkou lokálních služeb a recyklačních činností.
Valonsko zvolilo cestu institucionalizace: sociální ekonomiku buduje od 80. let a v roce 2008 systém legislativně upevnilo. Dnes má pod svou koordinací jednoho odpovědného ministra a roční rozpočet ve výši 37 milionů eur, uvedli účastníci delegace.
Delegace a získané poznatky
Výjezd vedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální péči Pavel Šotola. První zastávkou bylo Evropské hospodářské a sociální výbor v Bruselu, kde se tým seznamoval s širším evropským kontextem a zkušenostmi z různých zemí. Kraj se zaměřil zejména na následující oblasti:
- státem podporované podnikatelské inkubátory specializované na sociální podnikání;
- bezúročné půjčky a finanční nástroje pro rozjezd sociálních podniků;
- systém poukázek na domácí a pomocné práce, kdy uživatel platí část ceny a zbytek doplácí stát;
- spolupráce s univerzitami a výzkumnými institucemi pro evaluaci a rozvoj sektoru.
Ředitel regionální kanceláře CzechInvestu Tomáš Vlasák, který se také zúčastnil, přirovnal služby valonského inkubátoru k Pardubickému podnikatelskému inkubátoru, s tím rozdílem, že valonský se soustředí výhradně na sociální podniky.
„Nechceme, aby nám v této oblasti ujel vlak,“ řekl náměstek hejtmana Pavel Šotola.
Podle delegace sociální ekonomika prokázala v krizových obdobích větší odolnost než běžné podniky, což je jeden z důvodů zájmu kraje o tento model. Valonský model kombinuje veřejné financování, legislativní rámec a zapojení univerzit, které se tematikou zabývají.
Možné kroky pro Pardubický kraj
Pardubický kraj se sociálním podnikáním zabývá více než deset let, což poskytuje určitou výchozí pozici pro implementaci osvědčených nástrojů. Z výjezdu vyplynulo několik konkrétních oblastí, které by mohl kraj zvažovat v kratším či střednědobém horizontu:
- zřízení specializovaného inkubátoru pro sociální podniky nebo vyčlenění kapacit v existujících inkubátorech;
- vyjednání či vytvoření finančních produktů (např. bezúročné půjčky) pro začínající sociální podniky;
- pilotní zavedení systému poukázek na domácí práce v omezeném rozsahu;
- propojení s univerzitami a výzkumnými centry pro evaluaci dopadů a metodickou podporu.
Delegace také upozornila na důležitost koordinace na celoevropské úrovni i využití zkušeností z jiných regionů, které jsou součástí sítí zabývajících se sociální ekonomikou.
Co to znamená pro obyvatele kraje
Pro obyvatele Pardubického kraje může rozvoj sociální ekonomiky znamenat více pracovních míst pro znevýhodněné osoby, dostupnější sociální služby a rozšíření lokálních služeb. Implementace některých nástrojů, jako jsou poukázky na pomoc v domácnosti, by snížila cenu služby pro koncového uživatele a zvýšila poptávku po práci v tomto sektoru.
| Ukazatel | Valonsko | Pardubický kraj (současný stav) |
|---|---|---|
| Podíl pracovních míst v sociální ekonomice | 12–13 % | není kvantifikováno celokrajsky |
| Ministerstvo odpovědné za sektor | ano | ne |
| Roční rozpočet (koordinační nástroje) | 37 mil. € | není vyčleněn |
Další kroky budou záviset na politickém rozhodnutí kraje a dostupnosti prostředků. Delegace přinesla řadu konkrétních podnětů, které mohou zrychlit zavádění podpůrných opatření, pokud o to krajští politici a aktéři projeví zájem.
Informace o dalším postupu kraj plánuje zveřejňovat prostřednictvím svých kanálů. Zkušenosti z Valonska ukazují, že systematická podpora může přinést měřitelné výsledky v zaměstnanosti a sociální soudržnosti.
