Ministerstvo školství rozdělilo mezi české vysoké školy téměř 10 miliard korun institucionální podpory vědy pro rok 2026 a rozhodlo, že ve stejných proporcích budou obdobné prostředky přidělovány až do roku 2030, čímž se objem podpory za pět let navýší celkem na zhruba 60 miliard korun. Jde o prostředek, který vysoké školy považují za páteřní zdroj financování výzkumné činnosti.
Co institucionální podpora znamená
Institucionální podpora se liší od takzvaného projekčního (účelového) financování. Zatímco granty míří na konkrétní projekty a výsledky a jsou přidělovány na základě konkurzu, institucionální prostředky nejsou vázány na jednotlivé návrhy. Jejím cílem je zajistit univerzitám a jejich výzkumným pracovištím předvídatelný finanční základ pro dlouhodobý chod a plánování.
- Granty (účelová podpora): financují konkrétní projekty, vyžadují soutěžní hodnocení návrhů a obvykle mají krátkodobý horizont.
- Institucionální podpora: přispívá na provoz, zachování kvalifikovaných pracovníků, údržbu a využívání drahé techniky a umožňuje vyšší míru rizika ve výzkumu.
Jak se peníze rozdělují
Rozdělení není automatické; vysoké školy se hodnotí v rámci institucionálního hodnocení vědy. Toto hodnocení, které je náročné na čas i náklady, stanovuje, jaké školy a v jakém rozsahu prostředky obdrží. Poslední hodnocení bylo dokončeno nedávno, a ministerstvo proto nyní uplatňuje jeho výsledky při rozdělení prostředků na následující období.
| Rok / období | Výše institucionální podpory |
|---|---|
| 2026 (schváleno) | cca 9,87 mld. Kč |
| 2026–2030 (stejné proporce) | cca 60 mld. Kč |
Dopady a nejistoty
Institucionální podpora dává akademickým institucím stabilitu, bez níž by bylo obtížné udržet náročné přístrojové vybavení, zaměstnat vědecké týmy a plánovat dlouhodobé strategie výzkumu. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že institucionální financování nevylučuje potřebu konkurenceschopných grantů: projektová podpora zůstává klíčová pro financování konkrétních objevů a experimentů.
Rozhodnutí ministerstva také nese určitá rizika a otázky, které budou muset sledovat odborníci i veřejnost:
- Jakým způsobem budou výsledky institucionálního hodnocení překládány do konkrétních částek pro jednotlivé školy?
- Do jaké míry institucionální podpora zvýší dlouhodobou stabilitu méně financovaných oborů nebo naopak prohloubí koncentraci prostředků v již silných centrech?
- Jak bude vyhodnocen efektivní využití těchto prostředků, když nejsou vázány na jednotlivé projekty?
Veřejná diskuse o podpoře vědy často tyto nuance opomíjí a zaměřuje se spíše na celkové částky. Institucionální podpora však představuje mechanismus politiky, který mění strukturu financování a tím i podmínky, za nichž se v Česku dělá věda. Transparentní pravidla hodnocení a následné rozdělení prostředků budou klíčové pro to, aby financování skutečně posílilo kvalitu a udržitelnost výzkumu, nikoli jen reprodukovalo stávající nerovnosti.
Ministerstvo školství tímto krokem zajistilo předvídatelnou finanční bázi pro vysoké školy na několik následujících let. Jak se tato stabilita promítne do konkrétních výzkumných výsledků a do mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy, ukáže až praxe a další hodnocení.
