Na předních vietnamských univerzitách dominují přijímacím žebříčkům v roce 2026 obory související s moderními technologiemi. Data zveřejněná k letošnímu přijímacímu řízení ukazují, že programy zaměřené na umělou inteligenci, datovou vědu, informatiku, kybernetickou bezpečnost a polovodiče patří mezi nejnáročnější, přičemž hraniční skóre mnoha oborů se blíží hranici 30 bodů.
Koncentrace poptávky na STEM a high-tech
Nejvyšší hodnoty zaznamenala Hanojská univerzita vědy a techniky, kde se podle výsledků maturitních zkoušek pohybovala hraniční skóre v rozmezí od 20,06 do 29,54 bodu. Na prvním místě skončil kombinovaný obor Datová věda a umělá inteligence s hranicí 29,54, následuje informatika (29,27), bezpečnost digitálního prostoru (29,01) a počítačové inženýrství (28,91).
| Obor | Hraniční skóre |
|---|---|
| Datová věda a AI | 29,54 |
| Informatika | 29,27 |
| Bezpečnost digitálního prostoru | 29,01 |
| Počítačové inženýrství | 28,91 |
Důsledky pro uchazeče i vysokoškolskou síť
Srovnání ukazuje, že uchazeči o špičkové technické programy museli dosáhnout průměrného výsledku odpovídajícího téměř plnému počtu bodů za jednotlivé předměty na třicetibodové škále. Veřejné informace také naznačují, že na jihu země podobně rostla konkurence na Hočiminově technologické univerzitě Vietnamské národní univerzity, kde se v hodnocení podle komplexní metody na škále do 100 řadí mezi přední preferované obory také polovodičové inženýrství spolu s informatikou a datovou vědou.
Podle vyjádření vedení Hanojské univerzity vědy a techniky se minimální prahy přijetí proti loňsku obecně zvýšily, zejména v oborech STEM. Zvýšený zájem tak zvyšuje nároky na budoucí studenty i na kapacity univerzit, které musejí vyvažovat kvalitní výuku s rozšiřující se poptávkou.
Co to znamená pro trh práce a vzdělávací strategii
Zvýšená preference technologických oborů odráží širší ekonomický posun směrem k digitální transformaci a průmyslu založenému na znalostech. Vyšší hranice přijímacího řízení signalizují, že absolventi těchto programů budou i nadále žádaní na trhu práce, což může stimulovat investice do výuky softwarového vývoje, kybernetiky či polovodičového průmyslu. Současně ale rostoucí selektivita klade větší důraz na předmětovou přípravu středoškoláků a dostupnost kvalitního sekundárního vzdělání.
- Zvýšení hraničních skóre především v technických oborech.
- Silný zájem o datovou vědu, AI, informatiku a polovodiče.
- Vyšší tlak na kapacity vysokých škol a na přípravu středoškolských absolventů.
Růst nároků na přijímacím řízení klade otázky po další podpoře vzdělávací infrastruktury, přístupu k moderním laboratořím a učebním plánům reagujícím na rychlý vývoj technologií. Universitní managementy budou muset zvážit rozšíření kapacit, revizi přijímacích metod nebo posílení spolupráce s průmyslem, aby byly schopny zajistit kvalitní vzdělávání při rostoucím zájmu o high-tech obory.
„Dosažené minimální skóre se letos ve srovnání s loňským rokem obecně zvýšilo, zejména v oborech STEM,“
Za technologickou redakci konstatuji, že trend preferencí napříč univerzitami potvrzuje, jak výrazně se mění požadavky na vzdělání kvůli ekonomické digitalizaci. Pro uchazeče to znamená nutnost zaměřit se na silnou matematicko‑technickou přípravu a pro vzdělávací instituce výzvu udržet krok s poptávkou bez snížení kvality.
