Obce ve Zlínském kraji zaznamenaly v letech 2022 až 2025 výrazný meziroční nárůst příjmů, podle analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau téměř o 25 procent. Přesto v přepočtu na jednoho obyvatele zůstávají v mezikrajském srovnání mezi těmi s nejnižšími příjmy.
Růst příjmů, nízké tempo na hlavu
Podle dat CRIF dosáhly obce Zlínského kraje za sledované čtyři roky celkových příjmů ve výši 78,9 miliardy korun. Průměrně to představuje ročně 34 101 korun na jednoho obyvatele, což je o 3 556 korun méně než republikový průměr.
Analytici upozorňují, že i přes rychlejší tempo růstu příjmů, než byl celostátní průměr, regionu se nedaří dohnat mezeru ve výši příjmů na obyvatele. Tento fakt má podle odborníků dopad na prostorové i sociální možnosti investic a financování služeb v menších obcích.
Krajská města: Zlín vede, ale rozdíly zůstávají
Konkrétní údaje za rok 2025 ukazují, že největší objem příjmů mělo statutární město Zlín s příjmy 2,865 miliardy korun a výdaji 2,970 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022, kdy příjmy Zlína činily 2,279 miliardy a výdaje 2,484 miliardy, jde o výrazný nárůst.
Mezi další větší obce patří Uherské Hradiště s loňskými příjmy 1,015 miliardy a výdaji 1,028 miliardy korun a Vsetín, který v roce 2025 hospodařil s příjmy 1,003 miliardy a výdaji 1,082 miliardy korun. I tyto obce vykázaly meziroční nárůst oproti roku 2022.
| Obec | Příjmy 2025 | Výdaje 2025 |
|---|---|---|
| Zlín | 2,865 mld. Kč | 2,970 mld. Kč |
| Uherské Hradiště | 1,015 mld. Kč | 1,028 mld. Kč |
| Vsetín | 1,003 mld. Kč | 1,082 mld. Kč |
Investice jako priorita
Zajímavým zjištěním analýzy je vysoký podíl kapitálových výdajů u obcí v regionu. Průměrně věnovaly obce ve Zlínském kraji 32 procent svých příjmů do investic, což je nad celostátním průměrem a lepšího výsledku dosáhly pouze tři kraje.
Na investice připadalo průměrně 11 314 korun na jednoho obyvatele ročně, což bylo v podstatě srovnatelné s průměrem za všechny obce v České republice. V loňském roce investiční aktivita obcí dále vzrostla a obce se podle CRIF snaží na projekty získávat dotace.
"V průměru ročně byly jejich příjmy o 1,3 procenta vyšší než výdaje. V rámci obcí všech krajů využily největší část disponibilních příjmů. V roce 2025 však vykázaly schodek rozpočtu, který se na příjmech podílel šesti procenty. I tak za celé období odložily stranou 0,9 miliardy Kč na využití v budoucích letech," uvedla společnost CRIF.
Dopady na místní správu a služby
Vyšší podíl investic na rozpočtech obcí naznačuje, že místní samosprávy preferují budování infrastruktury a rozvojové projekty. To může zahrnovat opravy místních komunikací, rekonstrukce škol či sportovišť, případně projekty zvyšující atraktivitu obcí pro obyvatele i podnikatele.
Na druhé straně nižší příjmy na obyvatele limitují možnost financovat dlouhodobější provozní náklady nebo rozšíření sociálních programů bez získání dodatečných zdrojů, například dotací ze státního rozpočtu či evropských fondů.
Praktické dopady pro občany
- Obce budou dál usilovat o dotace na investiční projekty; občané mohou sledovat výběrová řízení a veřejné konzultace.
- Vzhledem k rostoucím investicím lze očekávat pokračující opravy komunikací a veřejných zařízení.
- Nižší příjmy na obyvatele mohou znamenat omezený prostor pro nové sociální či provozní výdaje bez externí podpory.
Analýza CRIF poskytuje podklad pro rozhodování zastupitelstev i pro plánování místních rozpočtů. Jak ukazují čísla, Zlínský kraj na jedné straně zvyšuje investiční aktivitu, na straně druhé však musí hledat cesty, jak zvýšit disponibilní příjmy na obyvatele, aby dlouhodobě zajistil stabilní financování služeb a rozvoje.
