Praha spustí zadání studie proveditelnosti pro novou tangenciální linku, která má propojit okraje města bez vedení do jeho středu. Radní města na jednání schválí podklady pro analýzu, která má ověřit klíčové parametry projektu označovaného jako Metro E či okružní linka.
Co studie prověří
Studie bude koordinována a částečně zpracována Institutem plánování a rozvoje Praha (IPR) a má být dokončena přibližně za rok a půl. Jejími hlavními úkoly budou definice etapizace, vedení trasy, umístění přestupních uzlů a volba dopravní technologie. Mezi zvažované technologie patří nadzemní rychlotramvaj, hybridní systém na pneumatikách a klasické podzemní metro.
Podle radních by nová tangencální spojka dopravně obsloužila rozsáhlý okrajový pás města. Předběžné propojení už v minulosti zakreslil Metroprojekt a později je promítl i metropolitní plán, který počítá s rozvojem tangenciálních vazeb spolu s navrhovaným systémem S-Bahn.
„Historicky nám chybí S-Bahn. Metrem S (ŽUP) i metrem E bychom ho získali,“
Propojení s dalšími klíčovými body má také přímý význam pro dopravní návaznosti: mezi zvažovanými vazbami je třeba ověřit i to, zda by linka mohla pokračovat z Náměstí Republiky do oblasti Žižkova a napojit se na další tramvajové či železniční vazby, případně na plánovaný Terminál Sever v Letňanech, který má být součástí vysokorychlostní železnice VRT.
Technologické varianty a jejich důsledky
Studie rozhodne nejen o trase a uzlech, ale zásadně i o technologii provozu. Každá varianta nese odlišné nároky na náklady, stavbu a dopad na území. Nadzemní rychlotramvaj by byla méně nákladná na výstavbu, zatímco klasické podzemní metro nabízí vyšší kapacitu a rychlost, ale za cenu výrazně vyšších investičních nákladů a stavebních zásahů. Varianty na pneumatikách (hybrid) představují kompromisní technologii, která může umožnit flexibilnější vedení v městském prostoru.
Studie má ověřit také význam přestupních uzlů a jejich strategické umístění. Správné navržení přestupů je klíčové pro to, aby tangenciální linka naplnila roli obíhající páteřní spojnice a efektivně snížila tlak na centrální dopravní koridory.
- Hlavní zadání: trasování, etapizace, uzly, technologické řešení.
- Koordinátor: Institut plánování a rozvoje Praha (IPR).
- Termín dokončení studie: přibližně 1,5 roku.
| Varianta | Hlavní výhoda | Hlavní nevýhoda |
|---|---|---|
| Nadzemní rychlotramvaj | Nižší výstavní náklady | Nižší kapacita než metro |
| Hybrid na pneumatikách | Flexibilita v terénu | Nevyzkoušená standardizace u velkých měst |
| Podzemní metro | Vysoká kapacita a rychlost | Vysoké investiční náklady, výrazné stavební zásahy |
Dopady a očekávání
Realizace tangenciální linky by změnila dopravní vzorce v Praze, zejména pokud jde o spojení vnějších částí města bez nutnosti projíždět centrem. Podpora metropolitního plánu a dosavadní rezervy v územním plánu dávají projektu formální oporu, ale klíčové bude, jak výsledky studie ověří provozní a finanční proveditelnost jednotlivých variant.
Pro rozhodování bude zásadní nejen technické a ekonomické vyhodnocení, ale i dopad na rozvoj města a návaznosti na plánované infrastrukturní projekty, včetně připravovaného Terminálu Sever a plánované vysokorychlostní trati.
Schválení zadání studie je prvním konkrétním krokem k tomu, aby debata o okružním metru přešla z politické a ideové roviny do podrobné technické analýzy a návrhu řešení, které může ovlivnit mobilitu stovek tisíc obyvatel.
