Analyzátory iSED společnosti ALCOR Scientific podle nové recenzované studie mění dosavadní pravidla pro testování rychlosti sedimentace erytrocytů (ESR). Výzkum publikovaný v časopise Diagnostics uvádí, že vzorky testované fotometrickou reologií na těchto přístrojích si zachovávají přesnost až 28 hodin při pokojové teplotě a 48 hodin v chladu. To je výrazně více než tradiční čtyřhodinový limit používaný u metody Westergren.
Co to znamená pro laboratoře a pacienty
Dosavadní praxe u ESR spoléhá na krátké časové okno. Laboratoře musely vzorky analyzovat nebo uchovávat v chladu do čtyř hodin, jinak výsledky ztrácely spolehlivost. Prodlužení stability na desítky hodin otevírá nové možnosti v logistice odběrových sítí, zpracování vzorků a organizaci směn, zvláště tam, kde jsou odběrová místa roztříštěná nebo trasy přepravy dlouhé.
- Snížení počtu zamítnutých vzorků — delší životnost vzorku umožní testovat i vzorky odevzdané s prodlevou nebo mimo pracovní dobu.
- Menší potřeba opakovaných odběrů — pacientům se sníží počet opakovaných venepunkcí kvůli propadlým vzorkům.
- Efektivnější plánování — laboratoře mohou seskupovat rozvozy a optimalizovat pracovní síly bez rizika zhoršení výsledků ESR.
Pro kliniky a nemocnice to znamená přímé úspory na pracovní síle a transportu a zároveň potenciální zlepšení dostupnosti testu v regionech s omezenými zdroji. Z praktického hlediska mohou laboranti i management laboratoří využít delší čas pro validaci a kontrolu vzorků bez obav z degradace výsledku.
Srovnání stability vzorků
| Metoda / Podmínka | Uváděná doba stability |
|---|---|
| Westergren (tradiční) | 4 hodiny při pokojové teplotě |
| iSED (fotometrická reologie) | 28 hodin při pokojové teplotě; 48 hodin v chladu |
Autori studie vyhodnotili přesnost výsledků ESR na přístrojích iSED ve srovnání s tradičními postupy a konstatovali, že delší doba stabilizace nepřináší zjevnou ztrátu přesnosti měření. Studie je recenzovaná a publikována v mezinárodním odborném časopise, což zvyšuje váhu zjištění v odborné komunitě.
Důsledky a omezení
Ačkoliv výsledky slibují zlepšení procesů, změna praxe nebude automatická. Laboratoře musí zvážit několik faktorů: validaci nové metody pro vlastní potřeby, náklady na pořízení nebo provoz analyzátorů iSED, kompatibilitu s existujícími informačními systémy a standardy akreditace. Rovněž je nutné, aby odborné společnosti a regulační orgány posoudily a případně aktualizovaly doporučení pro manipulaci a uchovávání vzorků ESR.
Technologický přínos se vyplatí zejména tam, kde logistika omezuje včasné zpracování. V takových podmínkách může rozšíření doby stability snížit provozní tlak na laboratoře a zlepšit zkušenost pacientů bez nutnosti zvyšování počtu odběrných míst.
Z technického hlediska je třeba rozlišit, že tvrzení studie vycházejí z měření na konkrétních analyzátorech a používají jiný princip (fotometrická reologie) než Westergrenova metoda. Při implementaci v běžném provozu tak bude nezbytné provést lokální ověření přístrojů a standardizovat postupy tak, aby výsledky byly srovnatelné a akceptovatelné pro klinické rozhodování.
Nová data naznačují posun v možnosti organizace laboratorních služeb. Laboratoře v Česku i jinde by měly posoudit, zda a jak tento typ technologie zapadá do jejich pracovních postupů a ekonomiky provozu.
