Ministr kultury Oto Klempíř nadále prosazuje novou koncepci Státní kulturní politiky, kterou jeho úřad předal k mezirezortnímu připomínkovému řízení. Dokument však naráží na ostrý odpor řady aktérů — od zaměstnavatelských svazů přes kulturní federace až po některá ministerstva. Kritika se soustředí zejména na finanční udržitelnost navrhovaných cílů a na to, zda je koncepce v současných rozpočtových podmínkách vůbec realizovatelná.
Rozdílné pohledy na reálnost cílů
Ministerstvo kultury argumentuje, že platná koncepce pro období 2026–2030+, kterou připravil předchozí ministr, obsahuje cíle, které nejsou při současném rozpočtu splnitelné. Klempíř v tom vidí důvod k přepracování dokumentu: podle něj je férovější nenabízet opatření, jejichž realizaci nelze garantovat. Zároveň chce, aby nová verze byla „ambiciózní, ale důvěryhodná a především realizovatelná.“
„Není rozhodně důvod nic měnit,“
tuto větu ministerský přístup v debatě sumarizuje a zároveň ilustruje napětí mezi rétorikou úřadu a požadavky některých připomínkových míst.
Kdo návrh kritizuje a proč
Mezi hlavní kritiky patří Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Kreativní a kulturní federace, které žádají stažení dokumentu z připomínkového řízení. Podle dostupných podkladů dokumentu a reakcí odborné veřejnosti se v připomínkách často objevuje výtka týkající se finanční stránky navrhovaných opatření. Ministerstva, která se účastní mezirezortního připomínkového procesu, rovněž upozorňují na nedostatečné vyčíslení finančních dopadů nebo na rozpory s jinými politikami státu.
- Hlavní námět kritiky: nedostatečné finanční zajištění navrhovaných cílů.
- Požadavek svazů a federace: stažení dokumentu z řízení a přepracování.
- Pohled ministerstva: upravit koncepci tak, aby nebyla nereálná v dnešních rozpočtových podmínkách.
Důsledky sporu a další postup
Mezirezortní připomínkové řízení je klíčové, protože v řadě oblastí vyžaduje spolupráci několika úřadů. Pokud se nepodaří dosáhnout konsenzu, hrozí zpoždění v přijetí nové státní kulturní politiky a tím i v formulaci konkrétních kroků a akcí pro kulturu v následujících letech. Kritici poukazují, že přijetí nereálných slibů by mohlo vést k nedodržení závazků vůči kulturním institucím a tvůrcům; ministerstvo naopak zdůrazňuje nutnost vyvarovat se závazků, které není schopno splnit.
V připomínkových materiálech, které redakce Deníku N uvedla, se objevují konkrétní připomínky ministerstva financí a dalších resortů, které odmítají začlenění některých opatření bez jasného financování. Redakce uvedla, že část kritik byla shrnuta v článku reflektujícím názor velké části odborné veřejnosti. Z dostupných informací vyplývá, že rozepře se netýká pouze odborných detailů, ale základního pojetí, jak má stát kulturu v následujícím období podporovat.
| Subjekt | Postoj |
|---|---|
| Ministerstvo kultury | Prosazuje novou koncepci; zdůrazňuje potřebu realizovatelnosti |
| Unie zaměstnavatelských svazů ČR | Požaduje stažení dokumentu z připomínkování |
| Kreativní a kulturní federace | Žádá stažení a přepracování |
| Ostatní ministerstva | V připomínkách často kritizují finanční dopady |
Další kroky závisí na výsledku mezirezortního připomínkového řízení. Pokud dokument zůstane v nynější podobě, lze očekávat pokračování odporu odborných i profesních skupin. Naopak stažení a přepracování by mohlo otevřít prostor pro širší konsenzus, pokud by se podařilo jasněji definovat zdroje financování a priority politiky.
Pro kulturní sektor jde o zásadní téma: koncepce státní kulturní politiky nastaví rámec pro granty, podporu institucí i vznikající kulturní infrastrukturu. Debata proto neskončí u připomínek; bude pokračovat v jednáních mezi ministerstvy, odbornými organizacemi a zástupci kulturní praxe.
