Monitoring duševního zdraví vysokoškolských studentů, v němž v roce 2025 anonymně odpovídalo 18 667 studujících z 20 veřejných vysokých škol, ukázal významný výskyt příznaků psychických obtíží a sníženého subjektivního pocitu spokojenosti se životní situací. Data, která koordinovala Asociace vysokoškolských poradců ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví, slouží jako indikátor oblasti, jež si vyžaduje zvýšenou pozornost škol i tvůrců politiky.
Klíčová zjištění monitoringu
Podle výsledků vyplývá, že:
- 54 % respondentů uvedlo snížený well‑being (nízký subjektivní pocit spokojenosti).
- 44 % uvedlo symptomy odpovídající středně těžké až těžké depresivitě.
- 34 % vykázalo symptomy středně těžké až těžké úzkostnosti.
- 37 % uvedlo zkušenost se sebevražednými myšlenkami nebo se nacházelo v možném riziku jejich rozvoje.
Co data znamenají a jak je interpretovat
Autorky monitoringu a odborníci upozorňují, že šetření není reprezentativní pro celou populaci vysokoškolských studentů, protože se do něj zapojili dobrovolně ti, kdo o účast projevili zájem. Přesto výsledky poskytují důležité informace o rozsahu problémů a o tom, které skupiny studentů potřebují nejvíce podpory.
„Proběhlý monitoring není reprezentativní – zapojili se do něj jen ti, kdo měli o účast zájem, a výsledky tedy nelze zobecnit na celou populaci VŠ studentů. Pomáhá však zjistit, jak rozsáhlé jsou problémy, kterým studenti čelí, a které skupiny potřebují největší podporu,“
uvedla Mgr. Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců. Monitoring rovněž poukázal na rozdíly mezi skupinami: horší duševní zdraví uváděly častěji ženy a trans a genderově rozmanití studující než muži.
Důsledky pro vysoké školy a veřejnou politiku
Výsledky monitoringu byly jedním ze vstupů do Národního akčního plánu pro duševní zdraví, který vláda schválila v letošním roce. V plánu jsou podle dostupných informací zahrnuta dvě opatření přímo související s otázkami na vysokých školách:
- systematický monitoring odolnosti a klimatu ve školách;
- budování a rozvinutí systému studijního a psychologického poradenství pro studenty, pracovníky a uchazeče veřejných vysokých škol.
Realizace těchto opatření má potenciál zlepšit dostupnost odborné pomoci a umožnit školám efektivnější plánování preventivních i intervenčních služeb. Zároveň by pravidelný monitoring mohl přispět k lepšímu cílení podpory na skupiny nejvíce ohrožené duševními potížemi.
Co školy nabízejí nyní a kam směřovat pozornost
Na všech veřejných vysokých školách fungují poradenská pracoviště, jež poskytují psychologickou podporu a pomoc se zvládáním studijních či životních obtíží. Autoři monitoringu doporučují, aby univerzity pokračovaly v posilování těchto služeb a zároveň zlepšily informovanost studentů o dostupné pomoci. Důležitá je také prevence a včasné odhalení rizikových stavů.
| Ukazatel | Procento respondentů |
|---|---|
| Snížený well‑being | 54 % |
| Symptomy středně těžké až těžké depresivity | 44 % |
| Symptomy středně těžké až těžké úzkostnosti | 34 % |
| Zkušenost se sebevražednými myšlenkami / riziko | 37 % |
Výsledky rovněž zdůrazňují potřebu zaměřit se na specifické skupiny studentů, které vykazují horší výsledky duševního zdraví. Kromě podpůrných služeb školy potřebují i finanční prostředky a kvalifikovaný personál, aby mohly poskytovat adekvátní péči.
Monitoring z roku 2025 tedy poskytuje důležité vodítko pro plánování a rozvoj služeb na vysokých školách i pro tvorbu národních strategií v oblasti duševního zdraví. Další kroky by měly zahrnovat rozšíření sběru dat, zajištění reprezentativnějších vzorků a systematické vyhodnocování účinnosti zaváděných opatření.
