Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok rozpočet se schodkem ve výši 389 miliard Kč. Tato částka se pohybuje prakticky na horní hranici dříve avizovaného pásma 310–400 miliard Kč a proti letošnímu plánu zhoršuje saldo o 79 miliard Kč, tedy o více než čtvrtinu.
Makroekonomické předpoklady a nesoulad dynamik
Součástí návrhu jsou makroekonomické předpoklady ministerstva: pro rok 2027 očekává reálný růst HDP 2,4 % a nominální růst 6,3 %. Problém podle analytického hodnocení představuje to, že návrh rozpočtu předpokládá výrazné fiskální uvolnění právě během období ekonomického růstu, nikoli v recesi. Příjmy rozpočtu mají podle návrhu vzrůst z 2,118 na 2,189 bilionu Kč (nárůst přibližně o 71,3 miliardy), zatímco výdaje mají stoupnout z 2,428 na 2,578 bilionu Kč (nárůst o 150,3 miliardy). To vysvětluje celkové zhoršení salda o 79 miliard.
Tempo růstu příjmů tak podle ministerstva rozpočtu činí zhruba 3,4 %, i když nominální HDP má růst podle MF o 6,3 %. Výdaje naopak rostou přibližně o 6,2 %, tedy prakticky stejným tempem jako nominální ekonomika. Tato nerovnováha mezi pomalejším růstem příjmů a rychlým růstem výdajových položek je označena za hlavní fiskální problém návrhu roku 2027.
Co zhoršení salda způsobuje
Část zhoršení je spojena s kapitálovými výdaji, které dosahují rekordních 289,6 miliardy Kč a meziročně rostou o 26,4 miliardy. Zvýšení kapitálových výdajů z národních zdrojů (nárůst o 47,7 miliardy) ministerstvo zdůvodňuje nutností nahrazení části evropsního financování po ukončení Národního plánu obnovy. To však tvoří zhruba třetinu celkového zhoršení rozpočtového salda; zbylé dvě třetiny jsou důsledkem růstu jiných výdajových položek.
- Obrana: nárůst rozpočtu o 36,2 miliardy Kč
- Doprava: +16,5 miliardy Kč
- Průmysl: +13,4 miliardy Kč
- Práce a sociální věci: +16,1 miliardy Kč
- Výdaje na platy: nárůst celkem o 36 miliard Kč
- Důchody: +19,2 miliardy Kč
- Obsluha státního dluhu: růst z přibližně 110 na 130 miliard Kč (nárůst ~20 miliard)
Nárůst kapitálových výdajů je tedy ekonomicky relevantní argument vlády, avšak představuje pouze jednu část rozpočtového zhoršení.
Důsledky a srovnání s minulostí
Pokud by byl schodek ve výši 389 miliard Kč skutečně vyčerpán, šlo by nominálně o jeden z největších deficitů v historii České republiky. Z dosavadních skutečných výsledků by nad ním zůstal prakticky jen pandemický rok 2021 se schodkem 419,7 miliardy Kč.
| Ukazatel | 2026 (plán) | 2027 (návrh) |
|---|---|---|
| Příjmy | 2,118 bil. Kč | 2,189 bil. Kč |
| Výdaje | 2,428 bil. Kč | 2,578 bil. Kč |
| Schodek | -- | 389 mld. Kč |
| Kapitálové výdaje | -- | 289,6 mld. Kč |
Analytické hodnocení návrhu varuje, že fiskální politika se „velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu“. To má dvě hlavní implikace: jednak zvyšuje riziko, že veřejné finance budou citlivější na případné zhoršení ekonomického výhledu, jednak omezuje prostor pro další proticyklické nástroje v případě neočekávaného šoku.
Ministr financí a vláda budou čelit otázkám o udržitelnosti takto nastaveného rozpočtu, zejména v kontextu očekávaného růstu úrokových nákladů a pokračující potřeby financování státního dluhu. Debata v parlamentu i mezi ekonomickými experty se proto pravděpodobně zaměří na poměr investičních a běžných výdajů, tempo zvyšování příjmů a možnosti konsolidace v následujících letech.
Politická diskuse o návrhu rozpočtu a o krocích k jeho případnému přizpůsobení začne v nejbližších týdnech po předložení materiálu do legislativního procesu.
