Tradiční představa knihovny jako místa, odkud si čtenář odnese svazek a poté odejde, už v mnoha městech neodpovídá realitě. Veřejné knihovny se v posledních letech proměňují v komunitní a vzdělávací centra, která vedle tištěných titulů nabízejí digitální služby, volnočasové aktivity a prostory pro setkávání.
Rozšířená nabídka služeb
Příkladem městské instituce, která tento posun ilustruje, je Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Vedle klasických výpůjček tam už nenajdete jen knihy: uživatelé mohou využít e‑knihy, audioknihy, deskové hry, didaktické pomůcky či hračky, které si lze vypůjčit domů. Knihovny také pravidelně pořádají kurzy informační a počítačové gramotnosti, workshopy a kulturní akce.
- digitální výpůjčky (e‑knihy, audioknihy)
- vzdělávací kurzy a workshopy
- prostory pro komunitní aktivity a setkávání
- zápůjčky her a didaktických pomůcek
Statistiky potvrzují trend
Agentury a odborná centra evidují rostoucí využití elektronických služeb a současně nárůst kulturních aktivit pořádaných knihovnami. Podle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu se v roce 2025 zvýšil počet e‑výpůjček meziročně o 34 procent. Současně celostátní statistiky ukazují navýšení počtu pořádaných kulturních akcí o 14 procent na téměř 88,5 tisíce akcí a jejich návštěvnost vzrostla o více než polovinu na 3,35 milionu návštěv.
| Ukazatel | Rok 2025 | Změna meziročně |
|---|---|---|
| Počet e‑výpůjček | — | +34 % |
| Počet kulturních akcí | 88,5 tis. | +14 % |
| Návštěvnost akcí | 3,35 mil. | +>50 % |
Důsledky pro komunitu a politiku
Tento vývoj má několik důsledků. Zaprvé, knihovny rozšiřují svůj dosah: nezůstávají jen centry pro čtení, ale stávají se platformami pro celoživotní vzdělávání, digitální inkluzi a kulturní nabídku. Zadruhé, rostoucí odbornost knihovníků v oblasti digitálních služeb zvyšuje nároky na školení a rozpočet institucí. Zatřetí, vyšší návštěvnost a diverzifikace programů mohou posílit pozici knihoven při vyjednávání o financování na místní i státní úrovni.
Státní koncepce rozvoje knihoven pro období 2021–2027 explicitně počítá s tím, že knihovny mají fungovat jako komunitní a vzdělávací centra. Zatímco některá opatření koncepce vyžadují dodatečné prostředky a koordinaci, čísla z roku 2025 naznačují, že se model adaptace knihoven osvědčuje a nalézá odezvu u veřejnosti.
Výzvy i příležitosti
Transformace ale přináší i výzvy: jak zajistit dostupnost služeb pro všechny socioekonomické skupiny, jak udržet fyzické sbírky a zároveň investovat do digitální infrastruktury a jak měřit kvalitu nové nabídky. Rovněž je potřeba řešit personální zajištění — knihovníci se stávají kurátory digitálního obsahu, lektory a koordinátory komunitních aktivit.
Pro mnoho obcí a měst jde o příležitost posílit sociální soudržnost a dostupnost vzdělání. Knihovny, které dokážou skloubit tradiční roli s moderními funkcemi, tak mohou hrát významnou roli v kulturním a vzdělávacím ekosystému Česka.
Text vznikl na základě dat a příkladů z veřejných institucí a statistik za rok 2025. Konkrétní zkušenosti jednotlivých knihoven ukážou v nadcházejících letech, jak vzdálená nebo naopak blízká je realita od cílů státní koncepce.
