Jiráskův Hronov opět potvrdil, že je nejvýznamnějším fórem amatérského divadla v zemi: během festivalového týdne uvedly hronovská jeviště přibližně 150 představení ve výkonu asi 80 souborů, včetně tří profesionálních inscenací označených jako inspirativní.
Program propojuje tradici a nové tendence
Na festivalu se vedle klasických textů objevily i aktuální autorské počiny. Mezi ukázkami tradiční interpretace a hravými, někdy i výrazně upravenými přístupy vynikla inscenace Maryša bratří Mrštíků v podání souboru Mámení Lužánky, která pracovala s látkou v pozměněné, divadelně výrazné podobě. Naproti tomu Divadelní spolek Slavkov u Brna představil Maryšu netradičně — jako dvojitý portrét jedné postavy: před sňatkem a poté vystavené životním ranám.
Mezi klasickými tituly zaujala i Její pastorkyňa Gabriely Preissové v podání Divadelního spolku Jana Honsy z Karolinky, kde inscenace zapojila živou cimbálovou hudbu a folklorní tance. Z oblasti vědecko-fantastického nebo prózového dramatu se v programu objevilo i Čapkovo R.U.R. v nastudování spolku Krakonoš z Vysokého nad Jizerou.
Autorská tvorba jako motor festivalu
Největší pozornost tradičně přitahuje autorská dramatika. Nabídka sahala od příběhových dramat až po scénickou poezii — příkladem byl text Portrét umělce souboru Ojebad. Mladé autorské generaci se přitom daří otevírat témata od osobních traum až po společensko-politické otázky: zmíněna byla témata sexuálního obtěžování, bezpečného prostoru, ekologie, smrti či ztráty identity.
Silný ohlas získala také groteskní hra chorvatského autora Mira Gavrana Pacient doktora Freuda, kterou sehrálo pražské Divadlo Refektář. Inscenace zobrazuje fiktivní setkání Adolfa Hitlera a Sigmunda Freuda a v Hronově sklízela pozornost pro svůj nápaditý, kontroverzní námět.
Podmínky a výkony v extrému
Festival přilákal nejen divadelníky, ale i místní publikum, které obsazovalo sály často do posledního místa. Atmosféru však komplikovalo přetavení vlny horka, jež zasahovalo i interiéry – zahrát ve vysokých teplotách dvě představení po sobě, často v těžkých kostýmech, vyžadovalo od účinkujících značné fyzické i psychické nasazení.
- 150 představení během týdne
- 80 účinkujících souborů
- v programu i 3 profesionální „inspirativní“ inscenace
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet představení | ≈150 |
| Počet souborů | ≈80 |
| Registrované soubory v provozu celoročně | ≈3 500 |
Hronov tak funguje zároveň jako konzerva tradice a laboratoř nových postupů: na jednom místě nacházejí prostor klasická jevištní řešení, loutkové či taneční formy i experimentální polohy. Pro amatérské scény je přehlídka příležitostí zviditelnit se, prověřit inscenace před náročným publikem a získat impulzy z jiných regionů.
Organizátoři i účinkující se vrátili k základnímu smyslu festivalu: posílit komunitu amatérského divadla a podpořit její kontinuitu. Zároveň Hronov ukazuje, že i v měnícím se kulturním prostředí zůstává místo pro rozmanitost forem a témat, které amatérská scéna dokáže vnést do širšího divadelního diskursu.
