Jihočeské divadlo stojí před zásadním provozním a koncepčním problémem: po opuštění kulturního domu Metropol ztratilo velkou scénu pro náročnější inscenace a současně čeká na zapojení kraje jako druhého zřizovatele, což podle vedení divadla rozhodne o jeho dlouhodobé udržitelnosti.
Chybějící kapacita a náklady
Od ledna tohoto roku se divadlo přeorganizovalo z příspěvkové organizace na veřejnou kulturní instituci. Ředitelka Martina Schlegelová podle svých slov považuje tento krok za první dokončenou část transformace. Druhý krok, tedy vstup Jihočeského kraje jako spoluzřizovatele, se však zatím neuskutečnil, což výrazně komplikuje plánování a provoz.
Hlavní provozní problém je zřejmý: po odchodu z Metropolu divadlo přišlo o scénu s kapacitou zhruba 500 diváků, která umožňovala uvádět větší operní a baletní tituly. Historická budova divadla nabízí podle vedení pouze přibližně poloviční kapacitu, a tři umělecké soubory — činohra, opera a balet — se tak musejí dělit o limitovaný prostor.
| Prostor | Kapacita / poznámka |
|---|---|
| Metropol | zhruba 500 diváků |
| Historická budova divadla | přibližně poloviční kapacita než Metropol |
Důsledky pro repertoár a provoz
Ředitelka upozorňuje, že současné prostory významně omezují plánování repertoáru. Díky nutnosti sdílet jediný sál mezi třemi soubory dochází k častým přerušení provozu v době zkoušek a generálních zkoušek, což snižuje počet repríz a prodlužuje období, kdy divadlo veřejnosti není přístupné. Schlegelová v této souvislosti vyjádřila obavu, že bez druhého zřizovatele je „dlouhodobá budoucnost divadla ohrožena“.
„V letošním roce měl přistoupit jako další zřizovatel Jihočeský kraj. Nyní je zřejmé, že k tomu zatím nedojde, a to považuji za zásadní problém. Bez druhého zřizovatele je totiž dlouhodobá budoucnost divadla ohrožena ze dvou hlavních důvodů,“
Kromě kapacitních omezení je potřeba investic i v samotné historické budově, kde poslední zásadní rekonstrukce proběhla v roce 1990. Výrobní areál ve Vrátě a budova Malého divadla rovněž potřebují obnovu. Podle vedení město samotné pravděpodobně nezvládne objem investic, které by odpovídaly provozu čtyřsouborového divadla.
Možnosti řešení a další jednání
Věc možné změny zřizovatelské struktury souvisí také s aktuálními jednáními o budoucnosti prostor. Hejtman Martin Kuba má podle dostupných informací znovu jednat s odboráři o případném odkupu Metropolu. V případě úspěchu by vyvstala otázka využití obnoveného sálu a jeho začlenění do provozu divadla, což by mohlo být klíčové pro další rozhodnutí kraje.
- Bez druhého zřizovatele hrozí omezení repertoáru a provozu.
- Potřebné investice do budov přesahují kapacitu financí města.
- Řešení může spočívat v odkupu Metropolu a následné spolupráci s krajem.
Situace Jihočeského divadla odráží širší problém kulturních institucí, které bez stabilního zřizovatelského rámce a pravidelných investic těžko udrží profesionální provoz. Pokud jednání o Metropolu nevedou k rychlému výsledku a kraj nezaujme roli druhého zřizovatele, bude třeba hledat další modely financování nebo výrazněji upravit provozní ambice divadla.
Tento případ bude důležitý pro diskusi o tom, jak města a kraje sdílejí odpovědnost za národní kulturní dědictví a současné profesionální scény, které zajišťují přístup veřejnosti k divadelnímu umění mimo velká centra. Budoucí kroky města, kraje a vedení divadla ukážou, zda se podaří najít udržitelný kompromis mezi potřebami umělců, veřejnosti a rozpočtovými možnostmi zřizovatelů.
