Galerie hlavního města Prahy v areálu Bouchalka u Buštěhradu na Kladensku v úterý slavnostně otevřela nový profesionální depozitář, který pojme přibližně 16 000 předmětů a zároveň nabídne rozsáhlé restaurátorské zázemí. Výstavbu za 249 milionů korun realizovalo hlavní město, část financí poskytl Národní plán obnovy.
Staleté sbírky konečně v odpovídajícím klimatu
Ředitelka galerie Magdalena Juříková spolu s pražským radním pro kulturu Tomášem Slabihoudkem (TOP 09) a šéfem magistrátního odboru pro kulturu Jiřím Sulženkem představili depozitář, který podle vedení instituce umožní centralizovat a zlepšit podmínky pro uložení sbírek. Galerie tak postupně opustí dříve využívané provizorní prostory, kam patřily například odsvěcený kostel v Bohnicích, sklepení v Troji nebo protiatomový kryt v Hostivaři.
„Protože díla potřebují specifické podmínky k uskladnění, nejnáročnější je tady udržet klima, eliminovat všechny výkyvy,“ uvedla Juříková a zdůraznila, že galerie po celou dobu své existence (od roku 1963) postrádala plnohodnotný depozitář.
„Díla se během let ocitala v různých provizoriích. Ať už šlo o odsvěcený kostel v Bohnicích, sklepení v Troji, či protiatomový kryt v Hostivaři, nikdy nešlo o zcela vhodné prostředí,“ uvedla Juříková.
Technika, bezpečnost a restaurování
Podle provozního náměstka Miroslava Koláčka má depozitář prvky „nejvyšší ochrany“. V místnostech s nejcennějšími objekty je nainstalováno samozhášecí zařízení, které by podle něj mělo uhasit případný požár do několika vteřin. Součástí areálu jsou také velké ateliéry pro restaurování kamene, sádry a papíru; novinkou je ateliér pro restaurování papíru, který galerii dosud chyběl. Menší dílna je určena pro restaurování malby.
Autorem přestavby druhé haly v areálu je architekt Štěpán Jakubec. Areál Bouchalka, pojmenovaný po bývalém hostinci, prošel v minulosti proměnami – původně sloužil jako sklad léčiv a později jako sklad civilní obrany. V areálu byly dosud uloženy například originály některých barokních soch pocházejících z Karlova mostu.
Ekologie a energetika
Galerie vyzdvihuje ekologické prvky nového depozitáře. Objekt je vybaven přibližně 18 tepelnými vrty a fotovoltaickou elektrárnou s výkonem 100 kilowattů, které podle vedení přispívají k vytvoření stabilního vnitřního klimatu.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Cena stavby | 249 milionů Kč |
| Kapacita depozitáře | cca 16 000 předmětů |
| Fotovoltaika | 100 kW |
| Počet tepelných vrtů | 18 |
| Galerie založena | 1963 |
Provozní náměstek Miroslav Koláček měl stavbu na starost a upozorňuje na to, že depozitář umožní „opustit dosavadní prostory“, které nebyly navrženy jako dlouhodobé úložiště uměleckých děl. Juříková dodala, že nový depozitář postupně pojme naprostou většinu sbírek galerie.
Dopady a další kroky
Vybudování depozitáře je výsledkem zhruba dvacetiletého úsilí o přeměnu jedné z hal v areálu Bouchalka. Pro galerii to znamená zásadní změnu v péči o sbírky: centralizace uložišť, moderní podmínky pro restaurování a vyšší míra ochrany movitého kulturního dědictví hlavního města. Investice zároveň odstraňuje dlouhodobé provozní riziko spojené s rozmístěním sbírek v provizorních a často nevhodných prostorech.
- Depozitář umožní centralizaci a lepší klimatickou kontrolu uložených děl.
- V areálu vznikla specializovaná restaurátorská dílna pro papír, kamen a sádru.
- Projekt kombinuje bezpečnostní a ekologická řešení (fotovoltaika, tepelné vrty, samozhášecí systémy).
Otevření depozitáře v Bouchalce tak představuje pro galerii i pro Prahu významný krok v ochraně sbírek a v rozvoji institucionální kapacity pro restaurování a správu kulturního majetku.
