Mezinárodní výzkumný tým vedený badateli z University of Bordeaux a CNRS publikoval v časopise Nature Communications studii, která pomocí tvaru kostěného labyrintu vnitřního ucha rekonstruuje populační historii v severovýchodní Africe a v Eurasii. Analýza zahrnovala celkem 194 struktur pocházejících ze 148 fosilních jedinců a prokázala výraznou biologickou rozmanitost i zásadní populační změny související s dlouhodobými klimatickými výkyvy.
Metoda a zapojení českých týmů
Hlavní autoři studie, Nicolas Martin a Isabelle Crevecoeur, se soustředili na kostěný labyrint — pevnou kostěnou část spánkové kosti, která obklopuje vnitřní ucho. Díky své odolnosti vůči degradaci se jeho tvar ukazuje jako spolehlivý ukazatel příbuznosti a populačních vztahů tam, kde chybějí genetická data. Výzkumníci vytvořili podrobné 3D rekonstrukce a porovnávali tvary jednotlivých částí: polokruhových kanálků, hlemýždě a předsíně.
Do projektu se zapojily i české instituce: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Antropologické oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea a Archeologický ústav Akademie věd. Cenné kosterní pozůstatky poskytly výzkumy vedené Lenkou Varadzinovou z Českého egyptologického ústavu FF UK a tým Ladislava Varadziny z Archeologického ústavu AV ČR, které pracují v oblasti Sabaloky a Šakadúdu v Súdánu.
Klíčové nálezy z povodí Nilu
Ze súdánského pohoří Sabaloka pochází 13 analyzovaných jedinců. Z těchto vzorků představuje 11 jedinců více než polovinu holocenních lovců a sběračů z povodí Nilu zařazených do studie; další dva jedinci rozšiřují soubor neolitických pastevců ze Súdánu. Z oblasti Šakadúd výzkumníci získali další 2 vzorky.
- Celkem analyzováno: 194 struktur ze 148 jedinců
- Sabaloka: 13 jedinců (11 holocenních lovců-sběračů, 2 neolitických pastevců)
- Šakadúd: 2 vzorky
Význam výsledků a omezení
Autoři interpretují tvarové rozdíly jako doklad o významné biologické diverzitě v severovýchodní Africe a o populačních změnách vyvolaných dlouhodobými klimatickými změnami během více než 40 000 let. Studie ukazuje, že morfologie labyrintu může poskytnout cenné informace tam, kde genetický materiál není dostupný nebo je silně degradovaný.
Zřejmým přínosem je rozšíření nástrojů pro rekonstrukci dávné populaceční historie. Metoda 3D zobrazování a kvantitativní porovnávání tvarů umožňuje srovnání mezi geograficky i časově vzdálenými soubory kosterních pozůstatků. To otevírá nové možnosti pro výzkum oblastí, kde se DNA často nedochová.
Důsledky pro archeologii a antropologii
Pro české archeology a antropology jsou výsledky významné nejen proto, že české sbírky a terénní práce přispěly do datového souboru, ale také proto, že demonstrují možnost kombinovat tradiční archeologii s moderními zobrazovacími a morfometrickými metodami. Takový přístup může pomoci upřesnit migrace, kontakty a biologickou kontinuitu populací v oblastech s omezenými genetickými záznamy.
Zároveň je třeba zdůraznit, že interpretace tvaru labyrintu nese vlastní nejistoty. Morfologie může být ovlivněna více faktory — genetickou příbuzností, adaptací na prostředí i náhodnou variabilitou — a proto výsledky vyžadují integraci s dalšími archeologickými a paleoklimatickými daty.
Studie tak představuje důležitý krok k rozšíření metodologického repertoáru v paleoantrpologii a ukazuje, jak spolupráce mezinárodních i českých institucí může přinášet nové poznatky o lidské minulosti.
