Zlín za uplynulé volební období snížil podle analytického nástroje K‑Index míru rizikovosti hospodaření s veřejnými penězi. Hodnota indexu klesla ze 6,24 bodu v letech 2019–2022 na 5,08 bodu za roky 2023–2025, což představuje zlepšení o 1,16 bodu. Po Praze jde o druhý nejvýraznější posun mezi krajskými městy a Zlín se posunul z pásma C do lepšího pásma B, uvádí analýza Hlídače státu.
Co K‑Index sleduje
K‑Index vychází z dat z registru smluv a hodnotí faktory spojené s rizikem nehospodárného či netransparentního nakládání veřejných financí. Mezi sledované ukazatele patří:
- podíl smluv bez uvedené ceny,
- smlouvy se zásadními formálními nedostatky,
- kontrakty uzavírané těsně pod limity pro zadávání veřejných zakázek,
- smlouvy s nově založenými firmami,
- koncentrace zakázek u malého počtu dodavatelů.
Vyšší hodnota indexu značí vyšší četnost těchto rizikových faktorů, samotný index však není důkazem korupčního jednání.
Konkrétní čísla ze Zlína
Radnice zveřejnila v letech 2023–2025 celkem 5 837 smluv. U 2,7 % z nich chybí veřejně známá cena; v předchozím sledovaném období to bylo 4,9 %. Počet smluv se zásadními nedostatky klesl z 30 na 10.
| Ukazatel | 2019–2022 | 2023–2025 |
|---|---|---|
| K‑Index (body) | 6,24 | 5,08 |
| Podíl smluv bez ceny | 4,9 % | 2,7 % |
| Smlouvy se zásadním nedostatkem | 30 | 10 |
Větší smlouvy a dodavatelé
Největší jednotlivá smlouva města měla hodnotu přibližně tři miliardy korun. Mezi soukromými dodavateli podle objemu vynikla technologická společnost CROSS Zlín s kontrakty kolem 400 milionů korun. Hlídač státu upozorňuje, že jde o nejnižší objem největšího dodavatele mezi krajskými městy.
Rozpočet a rezervy
Zlínské hospodaření vykázalo loni schodek 105 milionů korun, zatímco v roce 2021 město skončilo v přebytku 148 milionů korun. Navzdory loňskému deficitu se stav peněz na účtech města za čtyři roky zvýšil z 721 milionů na 1,06 miliardy korun.
Tato částka odpovídá zhruba jedné třetině ročních výdajů města; v roce 2025 činily výdaje kolem tří miliard korun. Hlídač státu poznamenává, že jde spíše o podprůměrný rezervní polštář: u většiny krajských měst se rezervy pohybují mezi jednou třetinou až polovinou ročních výdajů.
Co zlepšení znamená pro obyvatele
Pokles K‑Indexu a snížení podílu smluv bez uvedené ceny ukazují na větší formální transparentnost v zveřejňování smluvních podmínek. Pro občany to znamená lepší přístup k informacím, které umožňují sledovat, za co město utrácí. Nižší počet smluv s formálními nedostatky snižuje riziko administrativních chyb, které mohou vést k neefektivnímu vynakládání peněz.
Co sledovat dál
Analytické metody jako K‑Index jsou nástrojem monitoringu a dávají podklady pro další kontrolní kroky. Důležité bude sledovat, zda se zlepšení projeví i v praxi — například v širší konkurenci dodavatelů, v nižší koncentraci objemů u jediných firem a v pravidelném a úplném zveřejňování cen u všech smluv.
Pro obyvatele Zlína a zájemce o veřejné finance je užitečné, že data jsou dostupná a že existují srovnání v čase. Přesun města do pásma B je signálem, že opatření směřující k větší transparentnosti přinášejí výsledky, avšak rezerva města i nadále zůstává na hranici, kterou je třeba pečlivě plánovat v kontextu budoucích výdajových závazků.
