Žena, která po většinu života pociťovala místo bolesti jen slabé podráždění nebo žádné signály, přiměla odborníky k podrobnějším genetickým analýzám. Výsledkem byl objev dvou souvisejících změn v DNA, které ukazují na roli dosud málo probádané oblasti kolem genu FAAH a na možné důsledky pro regulaci bolesti, stresu a hojení.
Jak se případ dostal do centra pozornosti
Do péče lékařů se pacientka dostala až po šedesátce, když během operačních výkonů nevyžadovala běžnou analgetickou péči. Důkladné anamnestické šetření odhalilo, že její nízká citlivost na bolest není nové zjištění, ale že ji provázela po celý život – odporaniny, popáleniny či zlomeniny ji často nebolely tak, jak by se očekávalo. Současně odborníci zaznamenali u pacientky nízkou míru úzkosti a snížený strach a také rychlejší hojení některých poranění.
Co vědci identifikovali v genomu
Analýzy z let následujících po kontaktu s pacientkou ukázaly dvě konkrétní změny:
- mutace v genu FAAH, který kóduje enzym zodpovědný za odbourávání látek endokanabinoidního systému (například anandamidu);
- mikrodelece v oblasti DNA nazvané FAAH-OUT, jejíž funkce nebyla předtím dobře známá.
Obě odchylky se setkaly u jediné osoby a vedly k poklesu aktivity enzymu FAAH. Nižší aktivita tohoto enzymu znamená, že endokanabinoidy zůstávají v organismu déle, což může modulovat vnímání bolesti a také intenzitu stresových reakcí.
| Gen/oblast | Pozorovaný efekt |
|---|---|
| FAAH | snížená odbourávací aktivita enzymu |
| FAAH-OUT | mikrodelece nejasné původní funkce, pravděpodobně reguluje aktivitu FAAH |
Důsledky pro medicínu a výzkum
Případ ukazuje, že změny v méně zkoumaných segmentech DNA mohou mít rozsáhlé fyziologické dopady. Pokud porucha nebo modulace aktivity FAAH vede k vyšším hladinám endokanabinoidů, otevírá se cesta pro zkoumání nových přístupů k léčbě bolesti a úzkosti založených na cílení tohoto systému. Zároveň ale třeba zdůraznit, že ztráta bolesti není bez rizika: bolest plní ochrannou funkci a její potlačení může zvyšovat nebezpečí nerozpoznaných poranění.
Výzkum takového jedinečného případu má dvojí hodnotu. Na jedné straně poskytuje přímou genetickou stopu k molekulám, které regulují vnímání bolesti. Na straně druhé varuje před příliš zjednodušenými představami o „vylepšení“ lidského organizmu – jedna změna může přinést současně výhody i závažná omezení.
Metoda a míra jistoty
Identifikace mutací v tomto případě vycházela z genetického sekvenování a následné interpretace, která spojuje funkci genu FAAH s metabolismem endokanabinoidů. Vědecké závěry o souvislosti mezi nalezenými změnami a klinickými projevy u pacientky jsou podpořeny známými biochemickými rolemi FAAH, avšak z případu jednoho člověka nelze bez dalších studií plně odvodit příčinu a účinek ve všeobecném měřítku. Potvrzení vyžaduje další pacienty, experimentální modely a testy, které ověří, zda obdobné mutace vedou ke stejným fenotypům a jaké mají dlouhodobé následky.
Současné poznatky ale již nyní směřují výzkum k pečlivému zkoumání regulace genů v okolí FAAH a k vývoji cílených strategií, které by mohly modulovat endokanabinoidní systém s minimalizací nežádoucích efektů.
