Britští badatelé z Imperial College London geneticky upravili rostliny salátu a tabáku tak, aby jejich buňky vyráběly živočišnou bílkovinu myoglobin. Práce, publikovaná tento měsíc v časopise Frontiers in Plant Science, ukazuje, že chloroplasty rostlin dokážou fungovat jako stabilní „továrny“ na tuto bílkovinu, která je klíčová pro barvu, vůni a chuť masa.
Metoda a naměřené hodnoty
Výzkumníci vložili gen pro myoglobin přímo do chloroplastů pomocí tzv. genové pistole, jež do buněk „vstřeluje“ mikroskopické částice s DNA. Upravené rostliny dále normálně rostly a schopnost produkce myoglobinu předávaly další generaci.
- Produkce myoglobinu u salátu: 810 mg/kg sušiny
- Produkce myoglobinu u tabáku: 800 mg/kg sušiny
Autoři upozorňují, že obsah myoglobinu ve zvířecí svalovině bývá přibližně desetkrát vyšší než naměřené úrovně v upravených rostlinách. Přesto výzkumníci vidí potenciál v tom, že rostlinná produkce může být náročnější na méně zdrojů než chov zvířat.
„Naše studie poprvé ukazuje, že vyšší rostliny mohou stabilně produkovat myoglobin, jednu z klíčových bílkovin odpovědných za žádané vlastnosti masa,“ uvedla pro ScienceAlert hlavní autorka studie Alexia Groffová.
Výhody, omezení a možné využití
Badatelé v článku navrhují dvě hlavní možnosti praktického použití:
- získat myoglobin z rostlin, vyčistit jej a přidávat jako složku do rostlinných náhražek masa,
- v budoucnu zvážit přímější využití geneticky upravených rostlin v potravinářství.
Mezi potenciální výhody patří snížení spotřeby vody, menší emise skleníkových plynů a efektivnější využití půdy ve srovnání s tradičním chovem hospodářských zvířat. Studie však neprovedla ekonomickou ani plně ekologickou bilanci a nezabývala se otázkami bezpečnosti potravin, regulace ani přijatelnosti ze strany spotřebitelů.
Technické a regulační překážky
Ačkoli byla produkce myoglobinu v rostlinách prokázána, zůstává několik zásadních otázek:
- úroveň produkce: rostlinné množství myoglobinu je zhruba desetinové oproti svalovině, což může vyžadovat zlepšení výtěžnosti nebo koncentrační technologie;
- zpracování: pro použití jako aditivum by bylo třeba bílkovinu účinně extrahovat a vyčistit, což přináší náklady a technologické požadavky;
- regulace a označování: geneticky upravené suroviny a jejich produkty podléhají přísným kontrolám, které se liší v jednotlivých jurisdikcích;
- vnímání veřejností: akceptace GMO potravin v mnoha zemích zůstává sporná, což ovlivní komerční šance.
Autoři studie zdůrazňují, že výzkum představuje první krok a že „k běžnému využití vede ještě dlouhá cesta“. Bez rozsáhlejších testů, studí stability v polních podmínkách, analýz bezpečnosti a ekonomických posudků nelze potvrdit, zda metoda v praxi sníží náklady a dopady na životní prostředí ve srovnání s jinými způsoby získávání myoglobinu.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Myoglobin u salátu | 810 mg/kg sušiny |
| Myoglobin u tabáku | 800 mg/kg sušiny |
| Porovnání se zvířecí svalovinou | přibližně 10× nižší |
Důsledky pro potravinářství a výzkum
Pro český potravinářský průmysl a spotřebitele je významný především výzkumný a komerční potenciál: pokud by bylo možné bezpečně a ekonomicky efektivně vyrábět myoglobin z rostlin, mohlo by to usnadnit vývoj náhražek masa s bližšími senzorickými vlastnostmi k masu živočišnému. Zároveň však nový přístup neřeší všechny otázky udržitelnosti a etiky a vyvolává potřebu dalšího testování.
Výsledky studie ukazují, že biotechnologie rostlin nabývá nových směrů, ale přechod od laboratorního důkazu principu ke komerčnímu produktu bude vyžadovat koordinaci vědeckých, regulačních a průmyslových aktérů. V následujících fázích bude klíčové zveřejnění dat o bezpečnosti, životním cyklu a ekonomice výroby, aby bylo možné objektivně posoudit přínos této cesty k udržitelnějším potravinám.
