Během státních návštěv v Austrálii a na Novém Zélandu prosazuje Vietnam vědu a technologii jako „společný jazyk“ vysoké úrovně diplomatických vztahů. Delegace vedená generálním tajemníkem a prezidentem To Lamem uzavřela podle oficiálních sdělení celkem 62 dokumentů a dohod o spolupráci, z nichž tři mají podobu společných prohlášení určujících strategické směry další fáze partnerství.
Nová vize spolupráce: od transferu ke společné tvorbě
Ministr zahraničí Le Hoai Trung po návratu označil jednání za posun k větší politické "hloubce" a otevřenosti. Klíčovým rysem nové vize je přesun od čistého přilákání investic a technologií k modelu, který klade důraz na společný rozvoj, propojování a vytváření nových impulzů v oblasti vědy, techniky a inovací. Tento přístup má podle oficiálních prohlášení pomoci Vietnamu získat vyšší postavení v globálních hodnotových řetězcích a zvyšovat přidanou hodnotu domácí produkce.
Oblasti prioritní spolupráce
Mezi konkrétní oblasti, kde se obě strany dohodly na posílení vazeb, patří:
- umělá inteligence a digitální transformace,
- polovodiče a high‑tech technologie,
- využívání vzácných zemin a základních nerostů,
- obnovitelné zdroje energie a zelená transformace,
- high‑tech zemědělství a rozvoj lidských zdrojů.
Také obchodní a investiční vazby měly být zasazeny do širšího rámce, který podporuje propojování dodavatelských řetězců a využívání komplementarity mezi ekonomikami.
Praktický význam podepsaných dokumentů
Oficiální souhrn uvádí, že dohody a společná prohlášení mají fungovat nejen jako symbol politického závazku, ale zejména jako praktický rámec pro:
- posílení propojení ve vědecko‑technické oblasti,
- rozvoj inovačních kapacit a sdílení know‑how,
- zajištění komplementarity v dodavatelských řetězcích a usnadnění podnikání.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet podepsaných dokumentů | 62 |
| Počet společných prohlášení | 3 |
Kontext a důsledky pro Vietnam
Zaměření na vědu a technologie v zahraniční politice odráží širší domácí strategii Vietnamu, která klade tyto oblasti jako hnací síly hospodářského růstu. Přechod od pasivního přijímání technologií k aktivnímu spoluvytváření technologií a posilování pozic v hodnotových řetězcích odpovídá snaze zvýšit produktivitu práce a konkurenceschopnost. Takový postup však vyžaduje nejen diplomatické a obchodní dohody, ale i konkrétní kapacity: investice do vzdělávání, výzkumu, infrastruktury a institucionálních reforem.
Podpis 62 dokumentů a tří společných prohlášení vytváří rámec, ale realizace dohod bude měřítkem jejich skutečného dopadu. Do jaké míry se Vietnamu podaří transformovat tyto mezinárodní závazky do domácích inovací a vyšší přidané hodnoty v produkci, ukáže následující období, kdy budou implementovány konkrétní projekty, výměnné programy a investice.
V každém případě akcent na vědu, technologii a inovace v bilaterálních vztazích znamená, že tyto oblasti získávají v zahraniční politice Vietnamu systematické a strategické místo, nikoli pouhou součást ekonomických jednání.
