V Brně se o hlasy voličů utkává šestnáct stran a hnutí, což podle účastníků předvolební kampaně vytváří vysoký tlak na voliče i kandidátní listiny. Politická fragmentace a generační obměna vedou k situaci, kdy si menší subjekty mohou navzájem odebírat podporu a skončit mimo 55členné městské zastupitelstvo.
Historie opakující se hrozba
Vedení některých uskupení otevřeně varuje před opakováním výsledku z roku 2018: tehdy podle dostupných údajů propadlo zhruba 28 procent hlasů stranám, které nedosáhly na pětiprocentní hranici potřebnou k obsazení křesel v zastupitelstvu. To by se podle kritiků mohlo stát i nyní, když kandidují mimo jiné i dvě formace s pirátským původem nebo více uskupení složených z bývalých členů hnutí ANO.
Rozdílné strategie a sporná spojení
Piráti původně usilovali o širší liberální koalici, nakonec ale kandidují pod hlavičkou TU společně s hnutím Fakt Brno, několika Idealisty a jediným zástupcem uskupení Gen. Brněnský lídr Pirátů Adam Zemek uvedl, že vyjednával „se všemi liberálními uskupeními“ a že rozhodnutí některých jít vlastní cestou považuje za chybu, avšak bere je na vědomí. Zemek zároveň odhaduje, že liberální prostor v Brně může oslovit až 20 procent voličů a Pirátům by v ideálním scénáři mohla patřit mezi 12 až 15 procenty.
„Už před více než rokem jsem vyjednával se všemi liberálními uskupeními. Že se někteří rozhodli jít vlastní cestou, považuju za chybu, ale je to jejich rozhodnutí. Mám v tom svědomí čisté,“
Na druhé straně Zelení, kteří nyní v Brně kandidují s vlastní značkou, odmítli spojení s Piráty za podmínky koalice s Fakt Brno. Dvojka kandidátky Zelených Jana Drápalová zdůraznila, že strana má za sebou voličskou tradici a konkrétní zastoupení ve městě: podle ní Zelení drží tři mandáty v městských částech a podílejí se na vedení dalších radnic. Jejich ambicí je rozšířit klub ze současných tří na pět zastupitelů.
„Kandidujeme s dalšími subjekty jako Zelené Brno a naše značka má svoji tradici a výsledky. Nyní máme na městě tři zastupitele, rádi bychom klub rozšířili na pět,“
Důsledky fragmentace
Fragmentace politického spektra má několik konkrétních dopadů na volební strategii i výsledky:
- vyšší riziko tzv. propadlých hlasů u menších uskupení, které nepřekročí pětiprocentní bariéru,
- obtížnější vytváření stabilních koalic po volbách, pokud do zastupitelstva pronikne více menších subjektů,
- možné zmatení voličů, kteří musí volit mezi několika podobně zaměřenými kandidáty a značkami.
Výsledkem může být disproporční zastoupení silnějších stran, pokud se hlasování rozdrobí mezi mnoho menších hráčů. To by mohlo změnit složení budoucí koalice v radnici a ovlivnit směřování městské politiky ve klíčových oblastech jako rozpočet, doprava nebo rozvoj městských částí.
Volby a konkrétní kandidátky
Vedle Pirátů a Zelených figurují v seznamu i další lokální iniciativy a nová uskupení, například Za Lužánky, Brnoklidem, Brno Naplno, Nové Brno či Restart pro Brno. Několik bývalých Pirátů, včetně dřívějšího radního pro kulturu Marka Fišera, se objevuje na kandidátce nováčka hnutí Za… (dále neuvedeno v dostupném výstupu).
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Počet kandidujících uskupení | 16 |
| Počet křesel v zastupitelstvu | 55 |
| Propad hlasů v roce 2018 | ~28 % |
Všechny strany a hnutí nyní čelí rozhodnutí, zda pokračovat samostatně, vytvořit předvolební koalice nebo usilovat po volbách o dohodu o spolupráci. Voliči tak mají před sebou širokou nabídku, jejíž konečná podoba ve volebních výsledcích však závisí nejen na preferencích, ale i na tom, jak efektivně jednotlivá uskupení dokážou oslovit své příznivce a vyhnout se vzájemnému rozpití hlasů.
Situace v Brně proto slouží jako případová studie toho, jak fragmentace politického pole může ovlivnit výsledky komunálních voleb a následně i schopnost města vytvořit stabilní většinu pro řízení municipálních agend.
