Sladká voda z tání grónského ledovce může podle mezinárodního týmu vědců přispívat k tvorbě dlouhotrvajících hřebenů vysokého tlaku nad západní Evropou a tím zvyšovat četnost a intenzitu vln veder. Autoři výsledky představili v nové studii, která dosud neprošla recenzním řízením.
Řetězec příčin a následků
Východiskem popsaného mechanismu je zvýšený přísun méně husté sladké vody do povrchových vrstev severního Atlantiku. Ta omezuje vertikální promíchávání s teplejšími vodami níže a vede k relativnímu ochlazení mořského povrchu v severní části oblasti. Výsledkem je zesílení teplotního kontrastu mezi chladnějším severem a teplejším Atlantikem na jihu, což ovlivňuje oblast cyklonální aktivity a tím i postavení a sílu tryskového proudění.
Podle autorů pak posuny v tryskovém proudění podporují vznik rozšířených hřebenů vysokého tlaku „po směru proudění“ nad západní Evropou. Pokud takový hřeben přetrvává delší dobu, vytváří stabilní, suché a slunečné počasí a současně usnadňuje transport velmi teplého vzduchu z jižních oblastí. To zvyšuje pravděpodobnost vzniku intenzivních a dlouhotrvajících vln veder.
Data, modely a míra nejistoty
Autoři pracovali s reanalýzou ERA5 a globálním modelem ECMWF IFS. Srovnání modelových výsledků s pozorovanými epizodami rovněž odhalilo souvislost mezi objemem odtékající vody z Grónska a typem atmosférické cirkulace nad evropským Atlantikem. Ve sledovaných letech byla u epizod s výrazným hřebenem vysokého tlaku zaznamenána vyšší průměrná hodnota odtoku z Grónska o 81,6 gigatuny než v letech s opačným vzorcem cirkulace.
"Tohle je velký problém. Vlny veder a sucha, zejména v oblasti Středomoří, mohou být ještě intenzivnější, než se čekalo. Extrémy počasí mohou být v budoucích klimatických projekcích podhodnocené,"
citují autoři včetně Marileny Oltmannsové z britského Národního oceanografického centra. Současně však vědci upozorňují, že jejich práce zatím neprošla standardním recenzním procesem a výsledky je třeba dále ověřit.
Dopady na klimatické projekce
Při kontrole výstupů z mezinárodního souboru modelů CMIP6 vědci zjistili, že tyto modely nedokážou reprodukovat některé pozorované změny v atmosférické cirkulaci spojené s popsaným mechanismem. Jako jednu z příčin uvádějí nedostatečné zachycení přísunu sladké vody do severního Atlantiku, což může vést k podhodnocení budoucích extrémů vektorovaných atmosférickým prouděním.
To má důsledky pro hodnocení rizik spojených s teplotními extrémy v Evropě. Pokud modely nepřiměřeně slabě zachycují vliv lokálních změn v moři na atmosféru, mohou být projekce četnosti a intenzity vln veder optimističtější, než realita dovoluje.
- Datové zdroje: reanalýza ERA5, model ECMWF IFS, analýza CMIP6.
- Klíčový údaj: vyšší průměrný roční odtok o 81,6 gigatuny v letech s výraznými hřebeny vysokého tlaku.
- Stav důkazů: studie zatím neprošla recenzí; výsledky vyžadují potvrzení a širší prověření v modelech.
Autoři také používají termín „atmosférický most“ pro popis propojení mezi změnami v severním Atlantiku a cirkulací nad Evropou. Tento koncept zdůrazňuje, že lokální oceánské změny mohou mít dalekosáhlé a nepřímé dopady na počasí tisíce kilometrů vzdálené oblasti.
Co to znamená pro Česko
I když se popsané procesy týkají severního Atlantiku a západní Evropy, změny v cirkulaci mají potenciál ovlivnit i střední Evropu. Dlouhotrvající hřbeny mohou přinášet teplý, suchý a slunečný vzduch i nad naši oblast, což zvyšuje riziko vln veder a s tím spojených problémů: zdravotních, zemědělských i energetických.
Vědecká komunita a tvůrci národních klimatických strategií by proto měli uvažovat o možnosti, že současné projekce mohou podhodnocovat riziko extrémních vln veder, a zohlednit nejistoty spojené se zachycením vlivu tání ledovců na regionální atmosféru.
Další výzkum bude nezbytný k přesnějšímu kvantifikování tohoto kanálu vlivu a k integraci výsledků do operačních klimatických projekcí a adaptačních plánů.
