Nová analýza Světové banky ukazuje, že riziko nahrazení pracovních pozic technologií založenými na umělé inteligenci je v zemích s vysokými příjmy významně vyšší než v ekonomikách se středními a nízkými příjmy. Mezi státy s vysokými příjmy autorita řadí i Českou republiku, což znamená vyšší expozici místního trhu práce vůči automatizaci.
Dvě tváře technologie: ztráty a zisky produktivity
Studie identifikuje, že v zemích s vysokými příjmy je přibližně 14,2 % pracovních míst vystaveno riziku, že je AI nahradí nebo výrazně změní jejich náplň. V zemích s nízkými a středními příjmy je toto riziko odhadováno pouze na 4,5 %. Na druhou stranu mohou nástroje umělé inteligence přinést zvýšení produktivity i v rozvojových ekonomikách; autory studie zajímá zejména, jaký prospěch z adopce AI mohou mít méně bohaté státy bez rozsáhlých investic do velkých datových center.
Hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill ve zprávě zdůrazňuje, že chudší země nemusí spoléhát na velké jazykové modely, aby dosáhly zlepšení ve zdravotní péči, vzdělávání nebo v zemědělství. Klíčové podle něj jsou infrastrukturní podmínky, které umožní nasazení i jednodušších a levnějších řešení.
- Riziko ztráty pracovních míst: vysoké příjmy 14,2 %, nízké/střední 4,5 %.
- Potenciál růstu produktivity: vysoké příjmy 18,7 %, nízké/střední 16,2 %.
- Nutné podmínky: dostupné připojení k internetu a stabilní energie pro využití AI v chudších státech.
| Skupina zemí | % pracovních míst ohrožených AI | % pracovních míst s potenciálem zvýšení produktivity |
|---|---|---|
| Vysoké příjmy (vč. Česka) | 14,2 % | 18,7 % |
| Nízké a střední příjmy | 4,5 % | 16,2 % |
Proč jsou bohaté země zranitelnější
Výzkumníci jako hlavní důvod uvádějí strukturální rozdíly na trhu práce: bohaté ekonomiky mají vyšší podíl profesí, u kterých může AI převzít část či většinu úkolů — typicky administrativní, analytické nebo některé servisní role. V praxi to znamená, že v zemích s rozvinutými službami a pokročilou digitální infrastrukturou je možnost rychlejší automatizace vyšší.
Současně ale studie upozorňuje, že potenciál zvýšení produktivity je značný i v chudších státech. Rozdíl mezi rizikem ztráty práce a potenciálem produktivity naznačuje, že dopady AI nejsou jednostranné — bez doprovodných politik může technologie prohloubit socioekonomické nerovnosti, při vhodných opatřeních ale přispět k růstu.
Důsledky pro Česko a doporučené kroky
Pro Českou republiku ze závěrů plyne několik praktických implikací. Pokud bude země patřit mezi ty s vyšším rizikem automatizace, je potřeba důrazněji plánovat rekvalifikace, flexibilitu trhu práce a podporu odvětví, která budou profitovat z adopce AI. Zpráva Světové banky výslovně upozorňuje na potřebu dostupného internetu a stabilní energetické infrastruktury v zemích, jež chtějí z AI těžit bez zbytečného nárůstu nerovnosti.
Světová banka také varuje před koncentrací moci u několika technologických firem, pokud vlády nebudou cíleně regulovat trh a podporovat konkurenceschopnost. Pro Česko tedy stojí v nadcházejících letech na pořadu dne otázka, jak kombinovat podporu technologické inovace s politikami sociální ochrany a pracovního vzdělávání.
Analytické zjištění neříká, které pracovní pozice přesně zmizí či vzniknou, ale poskytuje rámec pro plánování veřejné politiky a strategií ve firmách. Přístup k technologiím a schopnost rychle přizpůsobit dovednosti pracovní síly budou určovat, zda AI povede převážně k růstu produktivity, nebo k prohloubení nerovností.
