Státní regulace přijetí studentů do vysokých škol pro rok 2026 posílila preferenci oborů spojených s moderními technologiemi a základní vědou. Vyhláška 179/2026/ND-CP v kombinaci se seznamem 111 oborů v 15 skupinách vysílá signál, že vláda potřebuje více odborníků v oblastech jako jsou inženýrství, věda a strategické technologie. Současně z dat univerzit vyplývá, že tradiční zemědělské obory zůstávají méně žádané, což má důsledky pro dlouhodobou potravinovou a environmentální bezpečnost, píše Báo Sài Gòn Giải phóng.
Dopady politiky na volbu studentů
Podle zdrojů z univerzit v regionu vykazují přijímací řízení silný efekt státních priorit. Na Univerzitě Can Tho dosahují přijímací skóre pro obory jako chov zvířat, agronomie, ochrana rostlin, akvakultura, patologie vodních živočichů či management rybolovu jednotného bodového ohodnocení 15 bodů. Na Vietnamské zemědělské akademii se skóre pro většinu tradičních zemědělských oborů pohybuje v delším období kolem 15–17 bodů.
| Instituce | Přijímací skóre (vybrané obory) |
|---|---|
| Univerzita Can Tho | 15 bodů (chov zvířat, agronomie, akvakultura apod.) |
| Vietnamská zemědělská akademie | 15–17 bodů (většina tradičních zemědělských oborů) |
Problém preference a rizika nerovnováhy
Analýza ukazuje, že přímé státní pobídky — stipendia, prioritní programy a investice do laboratoří — silně ovlivňují, jaké obory studenti volí. To vede k následujícím efektům:
- Koncentrace talentu a zdrojů do STEM a strategických technologií.
- Trvalý nižší zájem o klíčové zemědělské a potravinářské obory.
- Riziko nedostatku odborníků v sektorech důležitých pro potravinovou bezpečnost a adaptaci na změnu klimatu.
Autory analýzy upozorňují, že zatímco zaměření na vědu a technologie je správné z pohledu modernizace ekonomiky, musí politika zohlednit i strukturální potřeby pracovního trhu za pět až deset let. Jinak hrozí, že některé strategické sektory budou trpět nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Co data naznačují pro plánování
Současná výše přijímacích skóre v zemědělských oborech naznačuje nízkou atraktivitu těchto studijních směrů pro široké spektrum uchazečů. To je zvlášť kritické vzhledem k nutnosti vysokokvalifikovaného technického personálu v oblastech:
- potravinové bezpečnosti a bezpečnosti potravin,
- šlechtění rostlin a zvířat,
- akvakultury a managementu vodních zdrojů,
- adaptace na změnu klimatu a udržitelné produkce.
Bez adekvátních opatření může krátkodobá politika vytvářet disproporce mezi nabídkou absolventů a dlouhodobými nároky ekonomiky. To vyžaduje promyšlené zásahy: kombinaci pobídek, cílených investic do infrastruktury v méně atraktivních oborech a informační kampaně o kariérních perspektivách.
Prioritizace STEM a strategických technologií je logická z hlediska konkurenceschopnosti, avšak plánování lidských zdrojů vyžaduje širší výhled. Stát musí kromě okamžité podpory klíčových technologií rovněž zajistit, aby zásadní sektory jako zemědělství nezůstaly bez mladých odborníků, kteří budou potřební pro dlouhodobou odolnost a rozvoj země.
