Vláda trvá na rozpočtovém plánu, jehož schodek podle předpokladu zůstane na stovkách miliard korun, a odmítá škrty, které by podle jejího návrhu znamenaly omezení výdajů do klíčových oblastí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v diskuzním pořadu „Za pět minut dvanáct" připomněl, že většina výdajů je mandatorní a že snížení deficitu by si vyžádalo citelné zásahy do bezpečnosti, energetiky či dopravních investic.
Argumenty vlády
Havlíček uvedl, že zhruba 97 procent výdajů ve státním rozpočtu tvoří mandatorní, tedy zákonné závazky, které nelze snadno redukovat. Podle něj proto nebyla vláda připravena snižovat výdaje v oblastech, které považuje za strategické pro fungování státu. Dále upozornil, že současné mezinárodní bezpečnostní a energetické prostředí neumožňuje provádět úsporné kroky, které by ohrozily provoz státu.
„Nežijme v iluzích, že žijeme v klidném období, kdy se dá redukovat ve státním rozpočtu výdaj, jak se nám zrovna líbí,“
Ministr rovněž uvedl, že vláda v delším horizontu bude muset hledat úspory, ale nepředpokládá, že hospodářský růst brzy přivede veřejné finance do přebytku. Jako prioritní cíle označil zvládnutí bezpečnostní politiky, energetiky a stát‑investic v dopravě.
Opozice: rozpočet je „ekonomický zločin"
Naopak předseda STAN Vít Rakušan kritizoval vládní návrh rozpočtu velmi ostře a označil plánovaný deficit 386 miliard korun za „ekonomický zločin“. Rakušan upozornil také na to, že fiskální výhled vlády počítá s konsolidací založenou na růstu ekonomiky o dvě procenta, což podle něj nestačí pro stabilizaci veřejných financí.
Opozice v čele s ANO, SPD a skupinou Motoristé oznámila záměr svolat mimořádné jednání Poslanecké sněmovny s cílem hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. Jednání má proběhnout v úterý od 14:00, tedy deset dní před komunálními a senátními volbami.
Údaje a prognózy
Analytici Národní rozpočtové rady již dříve upozornili, že kvůli uvolněnější rozpočtové politice dojde k urychlení nárazu na dluhovou brzdu. Předseda rady Mojmír Hampl uvedl, že očekávaný posun termínu vypnutí, kdy by došlo k aktivaci sankcí dluhové brzdy, se přesouvá z roku 2037 na rok 2034. Pro letošní rok Rada zmiňuje jiný odhad schodku, který činí zhruba 310 miliard korun.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Vláda – plánovaný schodek | 386 mld. Kč |
| Odhad pro letošní rok (NRR) | 310 mld. Kč |
| Posun nárazu na dluhovou brzdu | z roku 2037 na 2034 |
Důsledky pro politiku a veřejné finance
Spor kolem rozpočtového schodku má bezprostřední politické i ekonomické dopady. Pokud by opozice uspěla s návrhem na vyslovení nedůvěry, o jeho důsledcích by rozhodovala politická dálka před volbami. V krátkodobém horizontu však hlavní rizika spočívají v tlaku na státní výdaje a v postupném zhoršování fiskálního prostoru, které může omezit schopnost státu financovat investice a obranné programy.
- Hlavní vládní argument: mandatorní výdaje omezují možnosti rychlých úspor.
- Hlavní opoziční argument: vysoký schodek ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
- Krátkodobý politický efekt: plánované hlasování o nedůvěře může zvýšit nejistotu těsně před komunálními a senátními volbami.
Debata naznačuje, že vláda není ochotna v této fázi uskromnit výdaje v klíčových oblastech, zatímco opozice požaduje tvrdší opatření a v krajním případě i změnu kabinetu. Jak se spor vyvine, bude záviset na tom, zda se podaří najít kompromisní řešení rozpočtové konsolidace bez zásadního oslabení strategických výdajů státu.
